Hustota populace rysů na Šumavě mírně stoupla, dokazují to snímky z fotopastí
Populace rysa ostrovida je na Šumavě a v Bavorském lese sledována již několik desetiletí. V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století byla tato kočkovitá šelma opětovně vysazena do prostředí, kde ji člověk vyhubil. Monitorování rysí populace prostřednictvím fotopastí probíhá na obou stranách hranice posledních deset let.
„Metoda tohoto fotomonitoringu je postavená na tom, že každý rys má svůj jedinečný vzor kresby na srsti a je možné jej pomocí fotopastí opakovaně identifikovat v čase a prostoru. Tato nekontaktní a naprosto šetrná metoda je tak velmi vhodná pro zjišťování informací o životě jedinců i stavu celé populace,“ vysvětluje zoolog Správy NP Šumava Luděk Bufka.
„Velmi intenzivní přesně standardizovaný fotomonitoring umožňuje spočítat hustotu populace pro každou sezónu, a tak sledovat její změny a trendy. Takto získané informace jsou jedny z klíčových podkladů v rámci dlouhodobého sledování celé populace rysa, které je organizováno ve spolupráci s dalšími organizacemi v rozsáhlém území obývaném rysy mimo národní parky, od Českého lesa/Oberpfälzer Wald až po Novohradské hory/Freiwald“ dodává zooložka Správy NP Šumava Elisa Belotti.
Z výsledků tohoto monitoringu vyplývá, že od počátku sledování v roce 2009 došlo ve studijním území v národních parcích k nárůstu hustoty populace všech rysů starších jednoho roku. Takto staré šelmy již nejsou závislé na matce. Před deseti lety byla hustota v národních parcích 1,3 rysů na 100 km², v minulé sezóně pak 1,9 zvířat 100 km². Letos tato hodnota činí 1,77 zvířat na 100 km².
„Zároveň bylo zjištěno, že ačkoliv dochází k těmto výkyvům populačních hustot, početnost nejdůležitější složky populační struktury – rozmnožujících se samic – je víceméně stabilní ve sledovaném jádrovém území. Zvýšené hodnoty populační hustoty v národních parcích jsou pravděpodobně způsobeny větší produkcí mláďat, případně jejich větším přežíváním mimo oblast národních parků. Mladí jedinci, kteří ještě nemají pevná teritoria, pak často využívají území národních parků ke svému pobytu nebo jako migrační koridor,“ vysvětluje Luděk Bufka.
Galerie snímků z fotopastí:
Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.
V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. V současnosti vede několik online magazínů.