Jak levoboček Břetislav unesl před tisíci lety Jitku a ovlivnil tak vývoj českých zemí

Před tisíci lety připojil přemyslovec Oldřich Moravu k Čechám. Správcem nově dobytého území jmenoval svého jediného syna Břetislava, který si na Moravě vedl velmi dobře. Nechal postavit nové hrady, staré opravil a pečlivě střežil hranice. Lid začal Břetislava nazývat prvním vévodou moravským. Mladíkovi však ke štěstí přece jen něco chybělo – žena.

Najít urozenou ženu pro levobočka? Těžký úkol i pro Přemyslovce

Podle Kosmy měl Břetislav “ztepilé tělo, krásnou postavu, velikou sílu a moudrost, v neštěstí statečnost, ve štěstí rozumnou mírnost.” S takovou vizitkou by měl každý jiný panovník houfy urozených nápadnic, jenže Břetislava provázel po celé mládí jeho původ. Byl sice jediným a vymodleným Oldřichovým synem, avšak počat byl s obyčejnou vesničankou Boženou. Panovník v podstatě neřešil své ani Boženino manželství a se ženou uzavřel sňatek.

Aby mohl Břetislav legitimně nastoupit na český trůn po otci, musel si své místo na slunci vybojovat. K zajištění budoucnosti českého království bylo třeba najít Břetislavovi vhodnou manželku urozeného původu. To ale nebyl jednoduchý úkol. Břetislav se však s životní překážkou svérázně vypořádal. Věděl o krásné Jitce (Juditě), neteři německého markraběte Vojtěcha z rodu Babenberků, která žila ve svinibrodském klášteře v Bavorsku a rozhodl se jednat.

portréty
Břetislav a Jitka

Únos nebo divadelní představení?

Podle Kosmy si Břetislav svoji vysněnou dívku hrdinně vybojoval hlava nehlava. Skutečnost, která ho vedla k únosu, však byla stejně jako většina jeho činů veskrze pragmatická. Mladík stál před rozhodnutím, zda má potupně žádat o ruku urozené Jitky a riskovat odmítnutí, nebo jednat na vlastní pěst. Přestože měli Přemyslovci a Babenberkové dobré vztahy, které chtěli v budoucnu zpečetit vhodným sňatkem, Břetislav věděl, že není pro Němce tím vhodným kandidátem na spojení obou rodů. Sestavil proto družinu nejlepších mužů a vyrazil ke klášteru s jediným úmyslem, odvézt si Jitku na Moravu.

Kosma popisuje, jak se Břetislav dostal s družinou nenápadně do kláštera a Jitku popadl do náruče ve chvíli, když vycházela ze dveří. Jakmile to strážci kláštera zpozorovali, zavřeli bránu, jejíž řetězy však Břetislav mečem přeťal a Jitku bezpečně odvezl do Prahy, kde se s ní v roce 1012 oženil. Hůře prý dopadla Břetislavova družina. Muži nestačili utéci z kláštera a podle Kosmovy kroniky “jedněm oči vyloupali a nosy uřezali, jiným ruce a nohy uťali”. Zda to vše byla pravda dnes nevíme, ale romanticky působící únos byl zřejmě pouze dobře sehraným divadlem, o kterém věděla Jitka i její strýc Vojtěch.

Břetislav unáší Jitku

Žena, která na dlouhou dobu zajistila rod Přemyslovců, skončila ve vyhnanství

Po uzavření sňatku se Břetislav s Jitkou odebrali na Moravu, kterou mladý kníže spravoval z Olomouce až do otcovy smrti v roce 1034. Poté právoplatně usedl na český trůn. Jitka se stala českou kněžnou a Břetislavovi porodila minimálně 5 synů, z nichž 3 usedli po Břetislavově smrti v roce 1055 na trůn – Spytihněv II. (1055), první český král Vratislav II. (1061) a Konrád I. (1092). Vdova Jitka byla údajně po manželově smrti vyhnána ze země, a to synem Spytihněvem kvůli rodinný neshodám. Usadila se v Uhrách, kde v roce 1058 zemřela.

Téměř tisíc let staré události mohou v dnešní době působit až úsměvně, ale jisté je, že sňatek Břetislava a Jitky nepřímo vedl k první přemyslovské korunovaci jejich syna z knížete na krále, a tím i upevnění mezinárodní pozice českých zemí. Manželé také významně rozvětvili rod Přemyslovců, který ovládal české země až do roku 1306.





Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz

 
Přidat na Seznam.cz