Jak levoboček Břetislav unesl před tisíci lety Jitku a ovlivnil tak vývoj českých zemí

Před tisíci lety připojil přemyslovec Oldřich Moravu k Čechám. Správcem nově dobytého území jmenoval svého jediného syna Břetislava, který si na Moravě vedl velmi dobře. Nechal postavit nové hrady, staré opravil a pečlivě střežil hranice. Lid začal Břetislava nazývat prvním vévodou moravským. Mladíkovi však ke štěstí přece jen něco chybělo – žena.


Najít urozenou ženu pro levobočka? Těžký úkol i pro Přemyslovce

Podle Kosmy měl Břetislav “ztepilé tělo, krásnou postavu, velikou sílu a moudrost, v neštěstí statečnost, ve štěstí rozumnou mírnost.” S takovou vizitkou by měl každý jiný panovník houfy urozených nápadnic, jenže Břetislava provázel po celé mládí jeho původ. Byl sice jediným a vymodleným Oldřichovým synem, avšak počat byl s obyčejnou vesničankou Boženou. Panovník v podstatě neřešil své ani Boženino manželství a se ženou uzavřel sňatek.

Aby mohl Břetislav legitimně nastoupit na český trůn po otci, musel si své místo na slunci vybojovat. K zajištění budoucnosti českého království bylo třeba najít Břetislavovi vhodnou manželku urozeného původu. To ale nebyl jednoduchý úkol. Břetislav se však s životní překážkou svérázně vypořádal. Věděl o krásné Jitce (Juditě), neteři německého markraběte Vojtěcha z rodu Babenberků, která žila ve svinibrodském klášteře v Bavorsku a rozhodl se jednat.

portréty
Břetislav a Jitka
Únos nebo divadelní představení?

Podle Kosmy si Břetislav svoji vysněnou dívku hrdinně vybojoval hlava nehlava. Skutečnost, která ho vedla k únosu, však byla stejně jako většina jeho činů veskrze pragmatická. Mladík stál před rozhodnutím, zda má potupně žádat o ruku urozené Jitky a riskovat odmítnutí, nebo jednat na vlastní pěst. Přestože měli Přemyslovci a Babenberkové dobré vztahy, které chtěli v budoucnu zpečetit vhodným sňatkem, Břetislav věděl, že není pro Němce tím vhodným kandidátem na spojení obou rodů. Sestavil proto družinu nejlepších mužů a vyrazil ke klášteru s jediným úmyslem, odvézt si Jitku na Moravu.

Kosma popisuje, jak se Břetislav dostal s družinou nenápadně do kláštera a Jitku popadl do náruče ve chvíli, když vycházela ze dveří. Jakmile to strážci kláštera zpozorovali, zavřeli bránu, jejíž řetězy však Břetislav mečem přeťal a Jitku bezpečně odvezl do Prahy, kde se s ní v roce 1012 oženil. Hůře prý dopadla Břetislavova družina. Muži nestačili utéci z kláštera a podle Kosmovy kroniky “jedněm oči vyloupali a nosy uřezali, jiným ruce a nohy uťali”. Zda to vše byla pravda dnes nevíme, ale romanticky působící únos byl zřejmě pouze dobře sehraným divadlem, o kterém věděla Jitka i její strýc Vojtěch.

Břetislav unáší Jitku

Žena, která na dlouhou dobu zajistila rod Přemyslovců, skončila ve vyhnanství

Po uzavření sňatku se Břetislav s Jitkou odebrali na Moravu, kterou mladý kníže spravoval z Olomouce až do otcovy smrti v roce 1034. Poté právoplatně usedl na český trůn. Jitka se stala českou kněžnou a Břetislavovi porodila minimálně 5 synů, z nichž 3 usedli po Břetislavově smrti v roce 1055 na trůn – Spytihněv II. (1055), první český král Vratislav II. (1061) a Konrád I. (1092). Vdova Jitka byla údajně po manželově smrti vyhnána ze země, a to synem Spytihněvem kvůli rodinný neshodám. Usadila se v Uhrách, kde v roce 1058 zemřela.

Téměř tisíc let staré události mohou v dnešní době působit až úsměvně, ale jisté je, že sňatek Břetislava a Jitky nepřímo vedl k první přemyslovské korunovaci jejich syna z knížete na krále, a tím i upevnění mezinárodní pozice českých zemí. Manželé také významně rozvětvili rod Přemyslovců, který ovládal české země až do roku 1306.