Když katem bylo zvíře. Ošklivé popravy jen pro silné nátury
Od praktikování trestu smrti většina zemí ustoupila. V západním světě se provádí jen ve Spojených státech a tamní vykonavatelé se snaží, aby byl odchod z tohoto světa pro odsouzeného co možná nejhumánnější. V minulosti se však na bezbolestný trest nebraly žádné ohledy. Naopak, trest smrti často znamenal pekelná muka, a pokud měl být trestanec například „jen“ oběšen, znamenalo to pro něj vysvobození. Mohl totiž dopadnout daleko hůře. K nejhorším trestům patřily ty, jejichž vykonavatelé byli ze zvířecí říše.
Kůň ušlape i roztrhne
Poprava koňmi byla v minulosti prováděna několika způsoby. Ani jeden z nich nebyl hezkou podívanou. V některých východních oblastech byl odsouzený přivázán k zemi a proti němu bylo vysláno stádo vyplašených zvířat. Smrt to byla bolestivá. Ještě horší verzi ušlapání koňmi „vynalezli“ v Mexiku koncem 19. století, kde odsouzeného zahrabali do země a nechali mu koukat jen hlavu. Zbytek si stačí domyslet.
V Evropě se koně používali k rozpůlení nebo dokonce rozčtvrcení. V takovém případě byl trestanec přivázán za horní a dolní končetiny a jezdci na koních táhli lana opačnými směry. Podívaná to byla ukrutná a popravu se často nedařilo vykonat rychle. Historik Michael Foucalt popisuje v knize Dohlížet a trestat jednu takovou exekuci z Francie, kdy k rozčtvrcení odsouzeného vraha nestačili ani čtyři koně a k výkonu trestu se muselo dopomoci odseknutím stehen.
Další nepříjemnou metodou bylo vlečení za koněm. Podobně byla využívána i jiná zvířata, zpravidla divoká.
Vražedná síla slona
V arabském světě a v Indii se stal slon silným pomocníkem a nemilosrdným katem. Ještě v 19. století vycvičení sloni v Indii rozšlapovali hlavy odsouzencům. Šlo o rychlou a efektivní metodu, nicméně jen pro silné žaludky.
Sloni se v Asii využívali podobně jako v Evropě koně, avšak roztrhání trestanců probíhalo daleko efektivněji, stejně tak jako jejich ušlapání nebo usmýkání.
Pes je nejlepší přítel člověk, a tak pro něj i popravuje
Roztrhání psy nebylo v minulosti až tak obvyklé, ale jsou doloženy případy z Jižní Ameriky, kdy španělští dobyvatelé cíleně posílali hladové psy na indiány. Nemusíme ale nahlížet jen do hluboké historie. V roce 2014 měl nechat severokorejský vůdce Kim Čong-un předhodit svého strýce Čang Song-tcheka a další jeho spolupracovníky 120 vyhladovělým psům. Sám diktátor měl nechutné popravě přihlížet a údajně trvala asi hodinu.
Lidská vynalézavost nezná mezí
Během poprav nebyla používána jen silná zvířata. O to ale horší smrt čekala odsouzence, a tak vhození do jámy s krysami nebo hady představovalo dlouhé čekání na spásnou smrt. Krysy a další hlodavci se ale dali využít daleko sofistikovaněji. Trestanec byl položen na záda a na jeho břicho byla umístěna nádoba plná hladových hlodavců, ovšem dnem vzhůru. Hladová zvířata se začala v touze uniknout prokousávat do nešťastníkových útrob. Exekuce tak byla vykonána.
V Číně a v Africe se zase odsouzení vystavovali bodavému hmyzu – včelám, sršním nebo komárům. Smrt přicházela po dlouhých mukách a právě to byl účel takové popravy.
Galerie:
Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.
V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.