Dvojí tvář středověkých lázní. Lazebnice občas pečovaly o hosty více než se slušelo
Pod slovem lázně si pravděpodobně většina z nás představí ozdravné procedury, pití léčivých pramenů, případně příjemnou masáž. Ve středověku tomu však bylo jinak. Lidé se neměli kde umýt, řeky či jezera nebyla tou nejlepší volbou, protože voda v nich mohla přinejmenším zapříčinit, že se ještě více ušpinili a v horším případě si navíc odnesli všelijaké zdravotní potíže. Vanu si mohli dovolit jen bohatí jedinci, a tak se většina obyvatelstva myla jen zřídkakdy. To ovšem neplatilo u vyšších společenských vrstev, které lákaly příjemné lázně.
V lázních obsluhovali lazebníci či lazebnice. Jejich práce nebyla nijak náročná a ani na ni neexistovalo specifické vzdělání. V podstatě jen vybírali vstupné, pomáhali lidem při koupelích a přinášeli občerstvení. Někteří lidé ale na lázně nepohlíželi zrovna s důvěrou, mělo se za to, že mohou být semeništěm hříchu.
Sodoma Gomora nebo naprosto všední posezení?
V lázních se lidé koupali v kádích s vodou, nahota nebyla zase tolik pohoršující. Dalo se v nich dokonce i stolovat. Muži se takto klidně stýkali se ženami ze sousedství, byl to vlastně ekvivalent dnešních kaváren. Samozřejmě se ale našli i kritici této praktiky.
Pravdou je, že pokud to lidé trochu přehnali s konzumací alkoholu, hřešilo se jedna báseň. Některé lazebnice dokonce poskytovaly intimní služby hostům, aniž by se nazývaly nevěstkami. Skutečným nevěstkám totiž byly vyhrazeny zvláštní domy na okrajích měst a ve společnosti prakticky neměly žádné místo. Naproti tomu lazebnice byly řádně zaměstnány a obecně se na ně nepohlíželo skrz prsty. Ovšem i přesto pochybnosti existovaly, proto některé neváhaly pomluvy o své počestnosti hnát až k soudu.
Vývoj lázní v čase
Velká města mívala lázně již od 13. století. Dokonce pravidla některých cechů nařizovala, že se jeho členové musejí alespoň jednou za dva týdny vykoupat. Z počátku byly lázně smíšené, ale protože se v nich dělo skutečně kdeco, došlo na rozdělení.
Od konce 15. století byly rozděleny prkny na mužskou a ženskou část. Postupem času se lázně podobaly více těm, které známe dnes. Začaly se stavět kolem rašelinišť a míst s léčivými prameny.
Zásadním vývojem lázně prošly od 18. do 20. století. V té době se do nich jezdilo nejen za léčebnými procedurami, ale také na kulturní akce. Navštěvovali je již od prvopočátku urození lidé a slavné osobnosti.
Jejich svodům například podlehl také Karel IV. a jeho syn Václav, Petr Veliký, Albrecht z Valdštejna, ze zahraničních osobností neodolali král Eduard VII., Chopin nebo Beethoven.
Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.
Autorka se věnuje psaní různorodých článků převážně ze zahraničních zdrojů, a to od roku 2022. Mezi její oblíbená témata patří netradiční historické události, neobvyklé psychické poruchy, nové technologie nebo filmové události.