Následky exploze. Foto: Volné dílo

Výbuch největší rakousko-uherské muničky u Plzně zabil v roce 1917 přes dvě stovky lidí

Mohutný rudočerný sloup dýmu byl 25. května 1917 viditelný na kilometry daleko. Výbuch muničního skladu v Bolevci u Plzně se stal pro 202 lidí osudným. Největší továrna svého druhu v Rakousko-Uhersku explodovala. Tlaková vlna poslala k zemi všechny stromy i domy v okolí, okna rozbíjela i v dalekém centru města.

Co výbuchu předcházelo?

Evropu zrovna sužovala světová válka a ústředním mocnostem začala docházet munice. Munička v Bolevci (dnes Škoda JS) byla nejprve zkušební střelnicí, ale postupem času se z ní stala továrna sloužící válečným zájmům monarchie. Práci zde našly tři tisícovky mužů, žen i dospívajících dětí. Právě sklad v Bolevci měl být hlavním zásobovacím centrem, ale na bezpečnost nikdo nebral moc ohledy.

Rychle a levně vybudované sklady byly příliš u sebe, neměly úřední povolení a dodávky munice se opožďovaly, čímž se sklady staly přeplněnými extrémně výbušnou látkou. Ale to zdaleka nebylo vše, nedaleko skladů se nacházely odstavené vlakové vagóny s TNT.

výroba nábojů
Výroba dělostřeleckých nábojů za první světové války. Foto: Volné dílo

Osudný den

V den tragédie se do práce dostavilo 2 580 dělníků. Vedoucí směny Vojtěch Žižka, který také při výbuchu zahynul, si všiml poškozené miny, avšak na jeho upozornění zareagoval ředitel závodu pouze odbytím, ať dá tuto minu prozatím stranou. Co se dělo poté, nikdo přesně neví. Mina vybuchla a spustila řetězovou explozi dalších šesti stovek náloží. Tehdejší odpoledne narušil hlasitý výbuch, který byl slyšet až do kilometry dalekého centra Plzně. Mohutný kouř byl vidět desítky kilometrů daleko. Na místě neustále vybuchovaly další munice a exploze zabraňovaly volnému průchodu pro hasiče.

Ale ani to nebyl konec. Po další půlhodině otřásly továrnou další výbuchy, tentokrát byl zachvácen sklad s již hotovou municí. Když všichni doufali, že již došlo k tomu nejhoršímu, nastal kolem třetí hodiny odpoledne další a nejsilnější výbuch. Sklad s 90 tunami střelného prachu se nejspíše setkal se zbloudilou střelou. Všech 56 dílen a hal se proměnilo v popel. Ohromný hřib, který byl vidět až na zámek Chyše, vystrašil obyvatele natolik, že se uchýlili do lesů, kde přenocovali.

kantýna
Kantýna jako jediná budova v areálu přečkala výbuch. Foto: Volné dílo

Co následovalo?

Dalších pět dní byl život v regionu zastaven. Byly zavřené školy a mnohá pracoviště. Provoz na železnici mezi Plzní a Žatcem stál. Pohled na tovární komplex byl děsivý – ohořelá a znetvořená těla, trosky muničních skladů a zničené okolí. Stovky mrtvých byly pohřbeny do hromadného hrobu na boleveckém hřbitově. Rakouské úřady se snažily zprvu tuto katastrofu zamlčet, avšak neúspěšně. Ředitel miničky Rudolf Thiel byl zatčen, ale před vynesením rozsudku se oběsil.

Čapkova inspirace

Kouřový hřib třetího výbuchu viděl na vlastní oči i Karel Čapek, který tehdy pobýval na zámku Chyše u Žlutic. Katastrofa jej inspirovala natolik, že o sedm let později napsal slavný vědeckofantastický román Krakatit, jehož ústředním tématem je vynález ničivé výbušniny.

Zdroje: Kolektiv autorů – 100 zajímavostí ze staré Plzně; HISTORY revue (5/2020)


Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 

Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz