Zdroj obrázku: Volné dílo

100 let volebního práva žen u nás. Cestu k ženské volební rovnoprávnosti nastartovaly sufražetky i první světová válka

Konec 19. a začátek 20. století byl pro ženy v celém vyspělém světě ve znamení velkých změn. Stále více jich chodilo do práce, a to nejen do továren. Zájem byl o ošetřovatelky, písařky, účetní či o jiné úřednice. Část žen tak začala být finančně nezávislá. Tomu, jakého společenské postavení ženy dosahovaly, ale neodpovídal jejich politický vliv. To se však mělo brzy změnit.

První vlaštovky

Jistou výjimku tvořily v habsburské monarchii mocné velkostatkářky, kterým bylo volební právo přiřčeno v roce 1873. Takové dámy mohly svůj plnohodnotný hlas odevzdat pomocí mužského zástupce, ostatní ženy, kterých byla naprostá většina, neměly právo politické hnutí jakkoliv ovlivňovat.

Impulsem k větší emancipaci se pro ženy v Evropě i ve většině Spojených států stalo přiznání volebního práva ženám na Novém Zélandu v roce 1893. Do konce století dosáhly ženy stejných práv také v Austrálii.

australie
Brisbane, Austrálie – 1907. Foto: Volné dílo, Wikimedia

Dvě velká hnutí, která vedla k volebnímu právu žen

Největší hnutí podporující volební právo žen se zformovala v USA a ve Velké Británii. V USA byla kampaň ve svých počátcích spojena s hnutím za zrušení otroctví. Přestože po konci občanské války v 1865 dostali právo volit všichni mužští dospělí Američané, ženy měly stále smůlu. Reakcí žen bylo založení organizace National American Woman Suffrage Association, která požadovala ústavní dodatek umožňující volební právo všech dospělých žen. Vzorem se staly prozatím nečlenské státy unie Wyoming a Utah, ve kterých ženy získaly volební svobodu již před rokem 1900. Ve zbytku USA si však ženy musely na svá práva počkat a ještě v roce 1915 měly právo volit jen v 15 státech. Zbytek států pak ženy volebně zrovnoprávnil až v roce 1920.

Ve Velké Británii vznikl v roce 1903 Ženský sociální a politický svaz, pro který se vžil prostý název sufražetky. Ve známost vešly především díky přímočaré a ostré kampani. Mezi jejich taktiky nepatřily pouze pokojné veřejné projevy. Ženy organizovaly občanské nepokoje, tvrdé protestní pochody, provokace a dokonce i atentáty. Uvězněné demonstrantky často držely hladovku. Ženy pochopily, že na puritánské Brity to v rukavičkách nepůjde, za jejich akce často za hranicí zákona začaly sklízet ovoce a jejich hnutí začalo nabývat mezinárodní perspektivy. Nakonec ale britským ženám pomohla až 1. světová válka, která vyhnala muže na bojiště a ženy začaly zastávat jejich funkce. Cíl byl částečně splněn v roce 1918, kdy volební právo získaly ženy nad 30 let. Mladší ženy se dočkaly až v roce 1928.

sufražetka
Socha britské sufražetky Millicent Fawcettové. Foto: Pixabay

Primát v Evropě drží severské země. První evropskou zemí, kde ženy získaly plnohodnotné volební právo bylo Finsko v roce 1907. Následovalo Norsko (1913) a Dánsko (1915). Naopak nejdéle čekaly ženy v Lichtenštejnsku, a to až do roku 1984.

Československo – sto let volebního práva žen

V Čechách bojovaly žena za volební právo již v době monarchie. První zvolenou ženou do sněmu byla v roce 1912 Božena-Viková-Kunětická, které byl však přístup do poslanecké sněmovny zamezen. Regulérně zvolená poslankyně využila mezery v zákoně, kterou dříve objevila jiná aktivistka Františka Plamínková. Zákon sice zakazoval ženám volit, ale nic neříkal o tom, že nesmějí být voleny. Snahy českých žen přerušila 1. světová válka, která doslova změnila Evropu. Nové uspořádání umožnilo ženám volit nejen v Československu, ale i v Rakousku, Německu a Polsku.

31. ledna 1919 vstoupil v platnost Řád volební v obcích Republiky československé, který dal právo volit všem občanům bez rozdílu pohlaví. První volby do obecních zastupitelstev proběhly v červnu 1919 a první volby do parlamentu, do kterých mohly mluvit i ženy proběhly v roce 1920. Během 20. století zakusili českoslovenští občané po hrůzách 2. světové války příkoří, kdy jim bylo umožněno volit pouze jednu stranu. Dnes se zdá, že právo volit a být volen je samozřejmost, podíváme-li se však do minulosti, je de facto taková výsada v historii novinkou.


 

Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 



Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

O Autorovi:

V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.


Petr Kutka

V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.

Tipy z kalendáře akcí:

Souhlas se soubory cookie pomocí Real Cookie Banneru