Omyly prolínající se společností. Francis Bacon shrnul lidské předsudky do čtyř bodů
Individualita každé lidské bytosti je s filozofickými teoriemi často v rozporu. Byť je každý člověk v určitém smyslu jedinečný, všichni podléháme často mylným vlivům okolí, výchovy i sebeklamu. Anglický filozof Francis Bacon roztřídil tyto naše všeobecné předsudky do čtyř skupin, jež nazval idoly. Jeho nauka o idolech je fenomenálním zpracováním lidských mýlek.
Francis Bacon, empirista a kritik iracionálna
Bacon (1561 – 1626) představuje novověký proud evropského myšlení. Byť jej proslavila jeho filozofická tvorba, byl činným i v oblasti práva a politiky.
Jeho filozofické názory vyzdvihovaly smyslovou zkušenost, coby základ poznání. Člověka formují právě tyto prožité zkušenosti, z nichž pramení naše představy a úsudky. Jenže mnohé z nich narušují úlohu rozumu a jsou iracionální. Od těchto negativních předsudků je třeba se oprostit. Základem pro to je charakteristika těchto nežádoucích vjemů a jejich uvědomění.
Za tímto účelem Bacon vypracoval tzv. „nauku o idolech“. Věřil, že dokážeme-li se těmto zdrojům omylů vyvarovat, pak pravému poznání již nebude stát nic v cestě a mysl se očistí.
Čtyři idoly jako zástupné symboly omylů lidstva
Slovo idol je v tomto případě zavádějící. Význam slova běžně evokuje cosi ideálního. Původní řecké kořeny tohoto termínu však hovoří jinak. „Ipocole“, coby výraz prvotní, znamená obraz, modlu, či právě falešný ideál. Tento význam přejala i filozofie, která o idolech hovoří jako o čemsi, co se sice líbí našim smyslům, snad jim to skutečně přijde jako ideální, ale co ve skutečnosti jen zastírá možnost skutečného poznání. Bacon tedy určil čtyři jejich typy.
Idoly rodu lze nazvat jako rodový klam. Je to něco, co je zakořeněno v naší přirozenosti, jakýsi stereotyp uvažování všech lidí. Jde především o sebeklam, během něhož stavíme naše názory a měřítka do popředí. Věcem relativním přisuzujeme statut objektivnosti. Tak třeba myš. Nám se jeví jako malá, je tedy pro nás automaticky malým zvířetem. Vůbec při tomto automatickém zhodnocení nepomyslíme na to, že třeba pro mravence je myš obrovská.
Idoly jeskyně vyplývají nejen z výchovy, ale celkově z nejužšího prostředí, v němž se jedinec pohyboval a pohybuje. To zformovalo jeho vlastnosti i individuální postoje. Člověk totiž přejímá mylné představy svých blízkých a svého blízkého okolí. Lidé, kteří mají jeho důvěru, zahlcují tak mysl i jemu. Může se jednat o rodinné názory všeho druhu nebo o mylné vize přátel. Našim smyslům předkládají variace, které šálí i rozum.
Idoly tržiště jsou podmíněné sociálními vztahy. Denně vstupujeme do kontaktu s celou řadou lidí, kteří nám pomocí slov sdělují množství informací. Toto širší okolí každého je doslova semeništěm informací, ale i dezinformací. Tyto vjemy rovněž utváří zkušenost každého. Neboť být členem širší společnosti s sebou nutně nese i určité sdílení všeobecných názorů a předsudků. A nejen to, rizikovou je zde i nejednoznačnost slov či špatné pochopení sdělené skutečnosti.
Čtvrtý zdroj klamu, idoly divadla, jsou pak světonázory, které přijímáme. To už je nejširší oblast lidských omylů. Média dnes řeší otázky aktuální i skutečnosti minulé. A vytvářejí obecnou pravdu, jejíž relevantnost je dána právě jejím masovým přijetím.
Čtyři století stará teorie. Poučily se budoucí generace?
Jednoduše řečeno – nepoučily. Baconovy názory se staly cenným studijním materiálem či uznávanou filozofickou teorií. Ale lidstvo globálně, jakkoli vpřed se posouvá, své nejniternější „nastavení“ změní jen těžko. Každý člověk v každé době je v interakci se svým okolím, stejně jako sebe a své názory staví do popředí a vytváří si z nich domnělé skutečnosti. Stále jsme tvorové chybující a mýlící se. Omyly a předsudky, jako by byly přirozeností každého. Každá generace má tak svoje idoly, které odpovídají Baconově analýze.
Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.
Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata 2. světové války, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).