Akce Neptun – dezinformační manévr komunistického režimu odvedený na jedničku
Komunistický režim proslul svojí neústupností. Za požadovaným cílem šel stůj co stůj. A to i za cenu šíření lží, pomluv, nebo rovnou zinscenováním fantastického objevu, který změnil chod událostí k režimem žádanému záměru. Když se pravda nehodila do krámu, vymyslela se pravda lepší. Akce Neptun byla desinformační kampaní Státní bezpečnosti, ve které hlavní roli hrál nález nacistických dokumentů na dně Černého jezera na Šumavě.
Nepohodlný konec promlčecí doby a snaha o diskreditaci západu
8. května 1965 měla v SRN uplynout promlčecí lhůta nacistických zločinů. Již dlouho předtím se vedly spory o tom, zda je tato lhůta dostatečná. Hlavním důvodem pro její prodloužení byl fakt, že se stále nepodařilo usvědčit všechny válečné zločince. Ústava však zněla jasně. Pokud by se ale našly tajné dokumenty, které by přinesly nové informace, a to například, že ve vládách západních zemí dodnes vystupují nacističtí činitelé, situace by se zcela změnila.
Poručíme větru, dešti. Nebo si vymyslíme vlastní pravdu
Za tímto účelem byla naplánována právě akce Neptun. Její příprava probíhala v rukou nově vzniklého 8. odboru aktivních opatření I. správy Ministerstva vnitra. Odbor se zabýval dezinformacemi a protizápadní propagandou. Jako předloha posloužil nález liber v bednách na dně rakouského jezera Toplitzsee z roku 1963.
V první polovině roku 1964 se ke spuštění akce naskytla ideální příležitost. Magazín Zvídavá kamera se chystal natáček dokument o záhadách Černého a Čertova jezera na Šumavě. Štáb magazínu si na prohlídku dna jezer najal potápěčský oddíl Svazarm. Jedním z potápěčů účastnících se průzkumu byl i zástupce náčelníka 8. odboru Ladislav Bittman.
V hlavách zástupců tohoto odboru vznikl senzační nápad – zinscenovat nález dosud ukrytých nacistických dokumentů. Celá akce nesla statut maximálního utajení a všichni zainteresovaní pracovníci Ministerstva vnitra byli písemně zavázáni k mlčenlivosti.
Vše bylo naplánováno, nyní se mělo začít se samotnou realizací akce. Na dno Černého jezera tak byly umístěny čtyři upravené bedny, které měly obsahovat nově objevený materiál. Ve skutečnosti byly plné prázdných papírů. To však oku veřejnosti zůstalo utajeno.
Objev domnělých nacistických záznamů
K šokujícímu objevu došlo 3. července 1964 a nalezení beden vyvolalo patřičný rozruch. Dokumenty byly odvezeny k prozkoumání do Prahy a nikdo neměl ani tušení, že jde o podvod. 16. července 1964 vydalo Ministerstvo vnitra tiskovou zprávu, ve které potvrdilo nález nacistických písemností.
To spustilo obrovský zájem novinářů i reportérů, kteří oblast znovu a znovu zkoumali. Objev se stal senzací i v zahraničí. Zprávy ČTK přebíraly světové agentury, jako např. agentura REUTER. V srpnu 1964 byl u nás dokonce odvysílán dokument Československé televize, který se nálezem od Černého jezera zabýval. O koupi dokumentů projevilo zájem hned několik západních společností.
Z celé republiky přicházeli lidé nahlásit domnělé nacistické úkryty, kde by se mohly nacházet další dokumenty nebo cennosti. Zájem veřejnosti podporoval šíření klamné atmosféry.
Výsledek akce Neptun – za jedna
Akce proběhla na výbornou. Nikdo nezjistil, že se jedná o zinscenovanou lež. Západ byl zdiskreditován, Sovětský svaz spokojen a lhůta promlčení nacistických zločinů byla prodloužena o pět let. Padaly i hlavy, řada zahraničních politiků dokonce sama odstoupila z funkce. Došlo i na sebevraždy. Že by ze strachu z odhalení, nebo z výčitek? Kdo ví. Domnělý nález tak možná nakonec nebyl daleko od možné utajované pravdy.
Odhalení kamufláže
Celé roky úspěšně krytá skutečnost byla odhalena až v 70. letech samotným Ladislavem Bittmanem, který od roku 1968 pobýval v USA. Ve své knize Špionážní oprátky se vyznal z účasti na plánování a provedení celé akce. Nejznámější komunistická mystifikace se tak nakonec přeci jen dočkala odkrytí.
V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. V současnosti vede několik online magazínů.