Vizuál k přednášce

Dokážeme poznat lidskou lež? Zjistěte v přednášce zkušeného kriminálního psychologa

Naproti vás sedí podezřelý. Říká pravdu nebo lže? Je svědek nebo zločinec? Jak se mu dostat pod kůži? Chcete vědět, jak vyšetřovatelé čtou mysli a jak se dostávají k pravdě? O metodách vyslýchání a získávání informací používaných u nás bude vyprávět kriminální psycholog Ondrej Kubík, který také prozradí, jak se dají poznatky psychologie využívat v trestně-právních situacích. Vyprávět bude například i o tom, jak se liší výslech mladistvých, dospělých či osob s nižším intelektem. Fanoušci forenzní psychologie si mohou přednášku vyslechnout 5. dubna v Měšťanské besedě v Plzni.

Slovo forenzní je dnes populární díky seriálům. Co je forenzní psychologie a čemu se věnuje?

Ondrej Kubík: Moje přednášky se zaměřují na jedno z forenzně-psychologických témat. Forenzní psychologie je aplikovaná psychologická disciplína, která zkoumá psychické jevy, stavy, procesy a reakce účastníků soudního jednání anebo účastníků přípravného jednání v rámci policejních výslechů a vyšetřování. V podstatě se snaží poznávat psychiku osob, které vypovídají. Jedním z těchto témat forenzní psychologie je efektivnost výslechu z hlediska psychologie.

Co to znamená?

Ondrej Kubík: Jak klást otázky či jak se vyhýbat sugestivním otázkám. Forenzní psychologie zkoumá například i sugestibilitu dětí. Nezletilý svědek je náchylný k přebírání názorů od dospělých anebo pro něj významných lidí. To znamená, že je náchylný k tomu, že ho přesvědčíme, a on potom může vypovídat něco, co se ve skutečnosti nestalo. Tedy převezme naši verzi.

Budete vyprávět i o rozpoznání lží.

Ondrej Kubík: Ano, v rámci přednášek budu vyprávět i o psychologickém posuzování věrohodnosti, ale i lži či nepravdivosti výpovědi. Jinak, to je vážně zajímavé a aktuální téma, které v podstatě psychologicky odpovídá na otázku, zda dokážeme poznat lidskou lež při výslechu. Dokážeme poznat lež například, když k nám přijde žena, která předstírá, že je psychicky týraná? Říká se, že jizvy na těle lze vidět, ale na srdci ne, a právě zde ta forenzní psychologie často pomáhá nacházet odpovědi v případě psychického násilí, tedy zda k němu došlo nebo ne.

Dá se něco také zjistit při jediném výslechu, nebo je nutná série vícera vyslýchání?

Ondrej Kubík: Toto je relativní. Na jedné straně je ten, kdo to zjišťuje, a na druhé je ten, kdo buď chce, abyste to zjistili, nebo nechce, abyste to zjistili. Pokud na té druhé straně sedí podezřelý, který jednoduše nechce, abyste to zjistili (my to nazýváme rezistentní chování), tak vás bude natahovat. Bude odbočovat od tématu výslechu a vy budete muset využít daleko sofistikovanější taktiky. Děje se to například u pachatelů, kteří jsou super inteligentní, anebo u recidivistů. Ti bývají od začátku odměření a nechtějí spolupracovat. Spolupráce se spíše dosáhne s prvopachatelem či někým, kdo spáchal zločin neúmyslně. Pachatel, který už při páchání činu věděl, že je to protizákonné, se tak lehce nepřizná. Například daňové podvody, DPHáčkaři, ekonomické či subvenční podvody – to je vysoce sofistikovaná trestná činnost, která si vyžaduje opakování výslechů. Někdy se to musí opakovat i 10krát či 20krát, takže podezřelý či obviněný k nám chodí jako na hodiny klavíru. 

Běžný člověk neví, jak vypadají výslechy, představu si tvoří na základě filmů a seriálů. Jak tedy vypadá výslech ve slovenských realitách?

Ondrej Kubík: Jako člověk s psychologickým a právním vzdělaním musím říct, že mám pocit, že se situace diametrálně zlepšila. Policejní sbor můžu ohodnotit pozitivně, i když samozřejmě najdeme i lajdáky, ale co se týče vyšetřovatelů, se kterými jsem se setkal a se kterými jsem realizoval výslechy, tak byli velmi vstřícní a chtěli spolupracovat. Mnozí z nich nemají problém se učit, anebo tu aktivitu přenechají kriminálnímu psychologovi tam, kde je to třeba. Kriminální psycholog může do výslechu zasáhnout otázkou, ale nemůže tak udělat svévolně, protože výslech řídí vyšetřovatel.

Jaké je postavení forenzních psychologů na Slovensku?

Ondrej Kubík: V rámci trestního řízení je jistý úsek, který řeší policie. Tam musí být psycholog povolaný ze zákona z důvodu, aby byl výslech vykonaný ohleduplně. Policista má s psychologem také konzultovat způsob provedení výslechu. Ten psycholog tam není přítomný jen kvůli tomu, že si to policie vymyslela, nebo kvůli tomu, že zákon nařizuje, aby tam seděl. Je tam proto, aby dohlížel například i na to, aby byla oběť vhodným způsobem poučená a aby bylo s obětí trestného činu zacházeno důstojně a lidsky. Také aby se respektovalo tempo kladení otázek, pokud jde například o dítě. Pokud je to například znásilněná žena či muž, tak aby se vyhnulo otázkám, které by ji či jeho mohli znevážit anebo urazit. Psycholog má svoje místo u výslechu oběti, protože to, co nám poví při výslechu, se stává důkazem.

Chodí forenzní psychologové i na soudní jednání?

Ondrej Kubík: Chodí. Já osobně jsem kriminální psycholog a odborný konzultant a mým tématem za těch deset let práce bylo právě přípravné jednání, tedy jsem se specializoval na policejní výslech. Ale samozřejmě, byl jsem už vypovídat na soudě.

Jakým případům jste se věnoval?

Ondrej Kubík: Víte čemu? Tomu, co se za poslední roky nalepilo. Ale byla to trnitá cesta, protože ze začátku ani ta konzultační činnost nebyla úplně ideální. I my jako psychologové jsme se snažili dávat nějaký legislativní náčrt toho, jak by to mělo vypadat. A tak to už v současnosti i vypadá. Prošel jsem si případy týraných žen, sexuálně zneužívaných dětí či ublížení na zdraví, vlastně případy domácího násilí ve všeobecnosti. Řešil jsem také kuplířství, trestný čin ohrožování mravní výchovy mládeže, ale i závažnější zločiny.

Mgr. et Mgr. Ondrej Kubík, PhD

Slovenský kriminální psycholog, právník a bezpečnostní analytik. Kubík je uznávaný expert na psychologické posuzování věrohodnosti, vyšetřovací a kriminální psychologii, psychologii práva, psychologii propagandy, psychologii extrémizmu, technologii propagandy a psychologii informační bezpečnosti. Víc jak deset let působil jako odborný konzultant Policejního sboru – kriminální psycholog na účely psychologického posuzování věrohodnosti výpovědí svědků, podezřelých a obviněných. V současnosti se zabývá problematikou psychologie manipulace lidského chování, psychologií propagandy a extremizmu, experimentální a provokační propagandou a technologií informační války v kontextu mezinárodního práva ozbrojených konfliktů a mezinárodního práva informační bezpečnosti.

Metody výslechu a získávání informací

Plzeň, Měšťanská beseda
5. 4. (neděle)
Vstupenky: bit.ly/MetodyVyslechu0504
Event: www.fb.com/events/657782438364252