Extra Band revival Jaroslava Soukupa letos oslavil 20 let. Co má společného s původním Extra Bandem?
Jak se pozná kvalitní hudební skupina? Její koncerty sdružují posluchače všech věkových kategorií. Přesně tak je tomu v případě západočeské rockové stálice skupiny Extra Band revival. Zpěvák a frontman Jaroslav Soukup takto obnovil projekt, jehož historie se táhne až do sedmdesátých let minulého století.
Zamotaná historie
Celá historie nezačíná skupinou Extra Band, nýbrž Elegie, která vznikla roku 1977 z popudu bratrů Rajtmajerových. Nejprve jako skupina jazzová, coby Elegie Jazz, se přizpůsobila začátkem osmdesátých let rockovému trendu a změnila svůj repertoár pod názvem Elegie Rock. Za pět let své existence vytvořila dodnes známé hity jako Měj se fajn, Rockovej bál, Sudé berou, Vincent van Gogh a řadu dalších. I přesto se členové v roce 1982 rozešli.
Jaroslav Rajtmajer se však svého rockového snu nemínil vzdát. Společně s Miroslavem Moravcem tak už v roce 1983 sestavili skupinu novou, kterou pojmenovali Extra Band. Od roku 1984 se jejím zpěvákem stává Jaroslav Soukup.
Nehráli ale jen písničky původní Elegie, vznikaly i hity nové, se kterými sklízeli úspěchy. Po krajských oceněních přichází úspěch mezinárodního kalibru. V roce 1986 zvítězil jejich videoklip k písni Poslední zvonění v bratislavské televizní soutěži Triangel. Pozvání dostali rovněž od Karla Šípa, v jehož pořadu Klip – Klap zazněla píseň Hráli jsme holkám. V pražské LUCERNĚ natáčeli pro Československou televizi, ale svými koncerty nezapomínali ani na domácí plzeňskou ALFU a byla to jízda.
Jenže i v tomto případě docházelo k řadě neshod. Navíc rostoucí úspěchy žádaly čas, na kterém se však svými běžnými profesemi zaneprázdnění členové jen těžko domlouvali. Vánoční koncert v Plzni roku 1988 se nesl ve smutném duchu. Byl to totiž poslední koncert této skupiny, formace se rozpadla.
Zamotaná originálnost
Většina členů, včetně Jardy Soukupa, začala hrát pod názvem novým, jmenovali se GEPARD a vydrželo jim to 11 let. Přišly však také problémy. Tentokrát dva ze členů odešli do konkurenční skupiny Turbo a znovu byl konec.
Naděje ale umírá poslední, a tak se Soukup v roce 1999 rozhodl k dalšímu vstání z mrtvých po vzoru bájného fénixe. Seskupil kolem sebe několik členů původního Extra Bandu a začali znovu hrát pod názvem Extra Band revival. Možnost jít si poslechnout staré dobré hity v podání původních hudebníků lákalo fanoušky staré i nové. Soukupovi tak začala dlouhá životní štreka plná stovek a stovek koncertů a tisíců nadšených posluchačů.
Ale aby to nebylo zas tak jednoduché, činným zůstal i Jaroslav Rajtmajer. Po rozpadu Extra Bandu v původním složení nabral členy nové a hrál dál. Dodnes se vedou spory o tom, která ze skupin je tedy ta původní.
Který Extra Band je tedy ten pravý?
Jednoduše odpovědět nejde. Pokud budeme preferovat co největší počet původních členů, pak je to revival. Budeme-li se držet toho, kdo původní skupinu založil, pak to bude Extra Band Jaroslava Rajtmajera.
Ono není ani tak důležité handrkovat se o prvenství. Obě skupiny v podobném duchu nadále hrají své staré hity, k nimž přidávají skladby další. A podle toho si fanoušci ten svůj originál zvolí sami.
Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata 2. světové války, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).