Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay

Hodiny Posledního soudu ukazují sto vteřin do půlnoci. Jak s nimi pohne koronavirus?

Již od roku 1947 zveřejňuje časopis Bulletin of the Atomic Scientists hodiny, které pomyslně ukazují, kolik času zbývá do konce světa. Původně chtěli autoři tohoto projektu poukázat na nebezpečí atomových zbraní, dnes ale odpočet zohledňuje veškeré hrozby, které lidstvo trápí.

Správci ručičku blížící se k půlnoci posunovali naposledy letos v lednu. Nyní jsme v čase 23:58:20, tedy sto vteřin před půlnocí. Takto zle nebylo ani za studené války, avšak správci ještě nezareagovali na pandemii nového koronaviru. Otázkou zůstává, jakým směrem současná krize ručičkami pohne.

Od nebezpečí atomové války ke změnám klimatu

Správní rada časopisu, která se skládá z významných vědců, se schází dvakrát za rok a dle aktuální situace posunuje čas na fiktivních Hodinách Posledního soudu. Původně šlo o jakýsi odhad, kolik času zbývá do jaderného konfliktu. V roce 1947 byly hodiny zastaveny sedm minut před půlnocí a od té doby se jejich čas stále mění. Po konci studené války začala správní rada zohledňovat i další faktory ovlivňující světovou bezpečnost, zejména pak klimatické změny, terorismus, nevyzpytatelnost nových technologií a šíření dezinformací.

Jak Stephen Hawking pořádal party, na kterou nikdo nepřišel

„Jako vědci chápeme nebezpečí, které představuje atomová válka. Ale zároveň se dovídáme, jak lidská činnost spolu s novými technologiemi ovlivňuje klimatické systémy způsobem, který život na Zemi pozmění navždy,“ řekl Stephen Hawking, někdejší člen správní rady a jeden z největších géniů minulého století.

Zlatá devadesátá

Z hlediska globálního bezpečí bylo nejlépe na počátku devadesátých let. Po pádu berlínské zdi, která symbolicky rozdělovala Západ a Východ ukazoval čas na hodinách dokonce 23:43. Lidstvo nebylo nikdy dále od konce světa. Ručička se ale znovu začala přibližovat k půlnoci v roce 1995, když se ukázalo, že světové výdaje na zbrojení neklesají.

V roce 1998 ukazoval čas na Hodinách posledního soudu už jen 23:51. Vědci zohlednili výdaje na zbrojení světových mocností – USA, Ruska a Číny. Současně se testovaly jaderné zbraně v Indii a Pákistánu. Teroristické útoky v roce 2001 znamenaly další negativní posun v čase.

Poslední zlepšení a tvrdý pád

Naposledy se čas na ciferníku vracel v roce 2010. Posun o jednu minutu z 23:55 na 23:54 proběhl v důsledku snahy o eliminaci jaderných zbraní i řešení klimatické krize. Jenže jak se v následujících letech ukázalo, světové politické špičky přistoupily k hrozbě zničení klimatu velmi vlažně, a tak se ručičkou opět hýbalo směrem ke dvanáctce.

Lajka nebyla prvním zvířetem ve vesmíru. Měla mnoho předchůdců, je však držitelkou jednoho velkého prvenství

Dnes stojíme 100 vteřin před půlnocí. Tak málo do pomyslného konce světa nezbývalo ani v roce 1953, kdy eskalovalo napětí mezi USA a Sovětským svazem. Tehdy se ručička na ciferníku zastavila 120 vteřin před půlnocí.

Důvodů pro takto chmurný výsledek je několik. Předně je zde stále neschopnost a neochota řešit klimatické změny, ale i nová hrozba jaderného zbrojení. Podle Lawrence Krausse z Arizonské státní univerzity je na světě stále tolik jaderných zbraní, které mohou naši civilizaci v mžiku zničit.

Novým otazníkem, který jistě ovlivní posun Hodin Posledního soudu, je pandemie nového koronaviru. Přidá se mezi nové hrozby masová turistika a bezprostřední styk lidí s divokou a dosud nedotčenou přírodou? Podle ředitelky Mezinárodního svazu ochrany přírody OSN Inger Andersenové je současná pandemie důsledkem lidské expanze, která nás přivedla nebezpečně blízko ke zvířatům nesoucím nemoci, jež mohou přejít na člověka. Nebo se snad lidstvo z pandemie poučí a spojí své síly především v otázce ochrany klimatu? V takovém případě se čas jistě posune dále od půlnoci.

Zdroje: Bulletin of the Atomic Scientists, K. Pacner – Doteky dějin

 

Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 



Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

O Autorovi:

V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.


Petr Kutka

V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.

Tipy z kalendáře akcí:

Souhlas se soubory cookie pomocí Real Cookie Banneru