Foto: M. Pecuch, MMP

Josef Hlavatý následoval Jana Palacha. Komunisté jeho sebevraždu svalovali na osobní problémy

Nebyl to jen Jan Palach, který svým zoufalým činem protestoval proti okupaci Československa armádami států Varšavské smlouvy. Pouhý den po jeho tragickém úmrtí se pokusil upálit plzeňský pivovarský dělník Josef Hlavatý. Večer 20. ledna 1969 se na podstavci odstraněného pomníku T. G. Masaryka na tehdejším Dukelském náměstí polil petrolejem a zapálil. O pět dní později popáleninám druhého stupně podlehl.

Problematický život

Hlavatý se narodil v roce 1943 v Křimicích. Po absolvování základní školy se učil slévačem, ale kvůli problémům s alkoholem byl z učení vyloučen. Poté se živil pracemi nevyžadujícími kvalifikaci, které často střídal. Naposledy byl zaměstnaný v pivovaru Prazdroj. Ani v osobním životě se mu nevedlo dobře. Sice se v roce 1964 oženil a měl dvě děti, ale manželka od něj kvůli problémům s alkoholem i s dětmi odešla. Poté údajně propadl depresím a mluvil o sebevraždě. Byl také častým hostem plzeňské záchytky.

Hlavatý a komunismus

Po roce 1948 se moc často k nově nastolenému režimu nevyjadřoval. Jeho rodiče dokonce byli dlouholetými členy KSČ. Antikomunismus se u něj začal projevovat až během okupace v srpnu 1968, kdy se účastnil odporu proti přijíždějícím vojskům. Je prokázáno, že byl jedním z Plzeňanů, kteří vytvořili lidský řetěz a bránili obsazení rozhlasu okupačními vojsky, aby bylo možné co nejdéle udržet nezávislé svobodné vysílání. V té době se také zřejmě formoval jeho obdiv k prvorepublikovému Československu.

Komunisté se snažili překroutit fakta o osvobození Plzně knihami i výstavou

Plzeňská živá pochodeň

Osudný den popíjel se svými přáteli. Těm ale ani nenaznačil, k čemu se schyluje. Večer vzal doma lahev petroleje a kolem 20. hodiny se proměnil v „živou pochodeň“. Pětadvacetiletý mladík utrpěl těžké popáleniny na téměř 70 % povrchu těla. Podle jeho ošetřovatele měl popáleniny na hlavě, hrudníku, břiše, rukou a i na stehnech. Po převozu do nemocnice byl při vědomí a podle dostupných zdrojů během ošetřování lékařům stále opakoval, že: „… čin spáchal na protest proti tomu, že jsou zde Rusové“. Tehdejší režim sice v prvních dnech událost spojovat s upálením Jana Palacha, později otočil a snažil se celou záležitost svádět na Hlavatého osobní problémy. To se komunistům víceméně dařilo a veřejnost tak dlouhé desítky let o Hlavatém prakticky nevěděla nebo měla špatné informace.

Jan Hlavatý zemřel 25. ledna 1969. Pohřeb se konal v rodinném kruhu a bez zájmu veřejnosti. Životní osud muže, který si sáhl na život velmi bolestivým způsobem, si město Plzeň připomíná od roku 2019 vzpomínkovým aktem na náměstí T. G. Masaryka, kde se tento hrůzný čin odehrál.

Galerie:

Zdroje: Magistrát města Plzně; Plzeňský kraj

 

Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 



Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Cookie Consent with Real Cookie Banner