Protest na nám. Republiky 1953. Foto: Archiv Plzenoviny.cz

Měnová reforma v roce 1953 připravila lid o úspory. Nejhlasitěji se ozvali v Plzni

Právě dnes je tomu 67 let od plzeňského povstání proti měnové reformě v tehdejším Československu. K události, která připravila obyvatele o většinu jejich úspor, došlo 1. června 1953. Reforma proběhla kvůli velkému zadlužení státu, který investoval do průmyslu. Zároveň byl zrušen přídělový lístkový systém prodeje potravin a průmyslového zboží.

Protestovalo se na více místech Československa, avšak nejintenzivnější a největší byly protesty právě v Plzni, kde došlo ke 130 stávkám. Vláda však byla na tyto nepokoje připravena a uvedla do pohotovosti oddíly armády a Lidových milicí.

Zvrat během jediného víkendu

V sobotu 30. května 1953 byla komunistickou vládou schválena měnová reforma, která byla přísně utajovaná a platnosti nabyla 1. června. Rozhodnutí zapříčinilo znehodnocení peněz jak při výměně, tak i ukládání. Bez možnosti náhrady byly také zničeny všechny pojistky a cenné papíry.

Antonín Zápotocký
Antonín Zápotocký sliboval, že k reformě nedojde. Ilustrační foto. Zdroj: Volné dílo

Při veřejném projevu 29. května 1953 prezident republiky Antonín Zápotocký uvedl, že je československá měna pevná, a že k žádné měnové reformě, o které se spekulovalo, nedojde. Téhož večera ale byly uzavřeny obchody.

Události v Plzni

Tři dny poté, v pondělí 1. června, kdy měnová reforma vstoupila v platnost, vyšlo na protest do plzeňských ulic přes 20 000 lidí, především dělníků, z nichž jich bylo přibližně 650 zatčeno. Tato vzpoura se stala prvním masovým vystoupením nespokojených dělníků v komunistických satelitech Sovětského svazu po skončení 2. světové války.

Josef Hájek, který byl jedním z povstalců, vypovídal, že s průvodem šli od Škodových závodů (tehdy Leninových) na náměstí Republiky na radnici. Tam požadovali vysvětlení, proč k reformně došlo. Po neustálém mlčení úředníků se průvod rozhodl pod náporem agrese vyrazit dveře. Demonstranti poté vyšli až do patra budovy a začali vyhazovat busty a obrazy vládnoucích představitelů.

Část dělníků chtěla osvobodit politické vězně z krajského soudu, avšak neúspěšně, přičemž soudní budovu začali protestující rabovat a ničit její vybavení.

Informace o protestu se rychle donesly až do Prahy, odkud byla do Plzně poslána armáda, milice a  dokonce i tanky T-34.

Důsledky demonstrace

Nakonec došlo k potlačení demonstrace, čímž přišly na řadu represe a tresty. Jako první akt, kterým komunisté demonstrovali svoji sílu, bylo rozhodnutí zničit sousoší s T. G. Masarykem na Dukelském náměstí. Aktivní straníci jej okamžitě svrhli a odvezli do škodováckých hutí.

demostrace ilustrační
V Plzni došlo ke 130 stávkám. Ilustrační foto. Zdroj: Volné dílo

Mnoho demonstrujících přišlo o svá zaměstnání, případně došlo na jejich přeřazení na horší pozici. Některým dělníkům byl už v tak nuzné situaci snížen plat. Nepohodlné rodiny se musely nuceně odstěhovat do pohraničí nebo s nimi byly vedeny smyšlené soudní procesy.

Měnová reforma v roce 1953 byla dalším příkladem, kdy režim ukázal svoji skutečnou tvář. Od svého sovětského vzoru “mistrně” okoukal jak zatajovat informace, mlžit, lhát a trestat nepohodlné občany.

Poměr reformy:
Hotovost do 300 Kčs na osobu se přepočítávala poměrem 5:1. Pro vyšší částky se vydávala 1 koruna nových peněz za každých starých 50 Kčs. Uložené peníze byly znehodnoceny v poměru 5:1 do hodnoty 5000 Kčs, vyšší částky do 50 000 Kčs se přepočítávaly poměrem 25:1 a nad tuto hodnotu dokonce 30:1.
Zdroje: Kolektiv autorů – 100 zajímavostí z Plzně před rokem 1989; Paměť národa


Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 

Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz