Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay

Komunistické zločiny: Johann Dick – německý občan zabitý pohraniční stráží

Žijeme v době nebývalého blahobytu a míru, který nemá v historii obdoby. Přesto je velká část z nás nespokojená a nostalgické vzpomínání na „staré dobré časy“ socialismu se stalo pomalu standardem, nad kterým se nikdo už ani nepozastaví. Jenže právě to může mít nedozírné následky. V novém seriálu, který právě začínáte číst, budeme přibližovat krvavé události z let 1948 – 1989, které má na svědomí politická strana, jež se nikdy nezřekla své minulosti a stále má takový počet voličů, který ji zaručuje vstup do Poslanecké sněmovny.

Čtvrtek 18. září 1986 mohl být pro západoněmeckého důchodce Johanna Dicka hezkým dnem a vše také nasvědčovalo tomu, že bude. Jenže tento devětapadesátiletý vysloužilý podplukovník německého Bundeswehru se ocitl ve špatný čas na špatném místě a zaplatil za to cenou nejvyšší. Jeho život předčasně ukončila kulka československé pohraniční stráže. Ale popořádku.

Dva Poláci na cestě za svobodou

Dva mladí Poláci Marek Majko a Andrzej Gwizdoň se rozhodli, že uprchnou na západ. V úterý 16. září 1986 nelegálně překročili hranici Polska a Československa. Přes Liberec a Prahu se druhý den dostali až do Plané na Tachovsku, na místo, které se vybrali jako nejvhodnější pro útěk do NSR. Svoji poslední noc před chystaným útěkem na svobodu strávili v lese nedaleko obce Zadní Chodov a ráno 18. září se rozhodli k odvážnému činu.

Ilegální přechod železné opony ale nebyl nic jednoduchého a byť byli mladíci dobře připraveni, vše nešlo podle jejich představ. Své stopy zasypávali pepřem, u prvního plotu zkratovali vodiče, překážku přelezli a pokračovali dále. V tu chvíli zkrat zaznamenala pohraniční stráž a na místo vyslala hlídku. Při pátrání po narušitelích hranic byl zadržen Andrzej Gwizdoň. Marek Majko úspěšně uprchl za hraniční čáru a hlídka za ním nemohla pokračovat. Jenže příslušníci pohraniční stráže netušili, kolik uprchlíků se v okolních lesích může ukrývat, a tak zůstali v pohotovosti.

Akce Neptun – dezinformační manévr komunistického režimu odvedený na jedničku

Poslední výlet Johanna Dicka

Ve stejném čase, kdy dva Poláci prchali přes železnou oponu, se důchodce Johann Dick na německé straně vydal na výlet. Žil v Ambergu a toulky po Bavorsku byly jeho velkým koníčkem. Chvíli po poledni se přiblížil k místům, kde byla na druhé straně hranice pohotovost. To ale nemohl tušit a navíc nebyl důvod, proč by se měl něčeho obávat. Pohyboval se na západoněmeckém území a zcela jistě věděl, že českoslovenští pohraničníci nemohou vkročit do jeho země. To věděli i pohraničníci, ale souhra nešťastných okolností vedla k tomu, že stráž ve zmatku při pátrání po dalších domnělých uprchlících, zpozorovala Dicka a pokládala jej za narušitele.

V nepřehledném terénu zazněl varovný výstřel. Johann Dick zpozorněl a když spatřil československé jednotky, dal se na útěk směrem do německého vnitrozemí. V tu chvíli se za ním spustila palba a jedna z kulek jej zasáhla. Důchodce se chvíli snažil zvednout, ale za několik okamžiků padl k zemi a brzy se okolo něj začala tvořit kaluž krve.

Pohraničníci si údajně uvědomili, že se nachází na německém území, až když k muži přiběhli. Muže, o kterém stále předpokládali, že jde o uprchlíka, odnesli do Československa. Dick nemluvil, jen chroptěl a při převozu do nemocnice v Tachově zemřel. Jako příčina smrti bylo staveno vykrvácení způsobené průstřelem břišní dutiny a poškození dalších orgánů. Když se zjistilo, že jde o občana NSR, zástupce velitele praporu vydal rozkaz, aby vojáci zahladili stopy na německé straně. Moc se jim to ale nepovedlo, a tak po počáteční snaze tvrdit, že Dick vstoupil na československé území, vše prasklo a režim musel s pravdou ven.

Dohra

V pondělí 22. září bylo německé straně předáno tělo a osobní věci zavražděného. V jeho peněžence chyběla padesátimarková bankovka. Československo se k chybnému postupu pohraničníků přiznalo a německé straně se omluvilo s tím, že viníky potrestá. To Němcům v rámci nenarušení vztahů stačilo. Dickova manželka požadovala odškodnění 50 000 marek, nakonec dostala dvojnásobek.

Z viníků nebyl potrestán nikdo. Účastníci incidentu dostali maximálně dva týdny vězení a tím měla věc skončit a prakticky i skončila. Kdo smrtící kulku vystřelil se dodnes neví a ačkoliv účastníci incidentu stanuli před soudem ještě jednou v roce 2001, viník se nenašel.

Johann Dick má nedaleko obce Mähring v místech, kde byl smrtelně zraněn, pomník (mapa). Dnes již zde žádný plot nestojí a na členy pohraniční stráže také nenarazíte. Skromný památník je tak mementem, které vzdáleně připomíná, že tato klidná část Českého lesa byla ještě před třemi desítkami let protnuta plotem připojeným k elektrickému napětí. Úprk za svobodou přes železnou oponu nepřežilo téměř 300 lidí. Některé zabil elektrický proud, mnoho dostalo smrtící kulku, několik lidí utonulo, dva zabila mina a šestnáct nešťastníků v bezvýchodné situaci spáchalo sebevraždu.

Zdroje: Ústav pro studium totalitních režimů; Kolektiv autorů – Železná opona / Československá státní hranice od Jáchymova po Bratislavu 1948–1989

 

Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 



Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

O Autorovi:

V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.


Petr Kutka

V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.

Tipy z kalendáře akcí:

Souhlas se soubory cookie pomocí Real Cookie Banneru