Mordechaj Maisel. Ctižádostivý muž z ghetta, který se stal dvorním Židem Rudolfa II.

Mordechaj ben Šemuel Maisel je jednou z významných postav pražské, potažmo i české historie, přestože se o jeho roli po boku císaře Rudolfa II. téměř nemluví. Byl to muž, který se vynořil odnikud a stal se největším českým finančníkem své doby. Zbohatl na půjčkách, ale zároveň byl filantropem, který podporoval pražské Židy. Jeho konec však byl hořký, protože panovník všechen jeho majetek posmrtně zkonfiskoval.


Obchodník se vším všudy, dokonce i s císařem

Maiselovi předci se v Praze usídlili pravděpodobně již v 15. století a žili v ghettě, tak jako všichni Židé té doby. Mordechaj se narodil v roce 1528 a díky svému intelektu se již v mládí profiloval jako schopný obchodník a bankéř. Dařilo se mu i v konkurenci mezi ostatními Židy z ghetta a jelikož jejich víra, oproti té křesťanské, nezakazovala půjčky a zisk z finančních operací, byl v Praze velký prostor pro jeho obchodní talent. Díky své obchodní obratnosti se Maisel brzy dostal do povědomí šlechty, která využívala jeho služeb. Zisky rostly a Maisel byl brzy schopný vyřídit nejvyšší nároky císařského dvora.

Mordechaj se stal takzvaným dvorním Židem, mužem, který poskytoval služby samotnému Rudolfu II. Tento panovník byl posledním Habsburkem sídlícím v Praze. Město díky jeho styků sice kulturně zbohatlo, ale v politice příliš úspěšný nebyl. Jeho vládnutí ovlivňovala zhoršující se psychická nemoc, rostoucí napětí mezi katolíky a protestanty a nakonec i syfilis.

Rudolf II.

Filantrop jakého Židovské město pražské zatím nepoznalo

Mordechaj za vlády podivínského panovníka však nežil jen obchodem se šlechtou a dvorem. Žil sice na vysoké noze a byly mu dovoleny činnosti, na které neměli ostatní lidé z židovské komunity nárok, mohl třeba jezdit na koni. Své kořeny ale neopomíjel, a tak se finančně podílel na stavbě několika synagog v Praze, z nichž je nejznámější Vysoká Maiselova, která již sice není v původní podobě, jeho jméno však stále nese. Část svého jmění použil na výstavbu pražské Židovské radnice, nemocnice i vydláždění ghetta. Stejně jako Rudolf II. podporoval umění, ale zajímal se i o vědecké bádání. Ve své kariéře dosáhl mimo obchodní spolupráce s císařem funkce primase Židovského města pražského.

Hořká posmrtná dohra

Mordechaj Maisel se na dobu, ve které žil, dožil úctyhodného věku. Zemřel po sedmdesátce v roce 1601 a na světě nezanechal žádného potomka. U císaře si ale získal právo, že bude moci svůj majetek odkázat dle vlastní vůle a nebude zkonfiskován. Odhadem vlastnil půl milionu zlatých, což představovalo neskutečné jmění. V té době se dalo za 1 zlatý koupit třeba kolovrat, truhlu se zámkem nebo 50 půlkilových bochníků chleba. V době Maiselovi smrti ale Rudolf II. už nedokázal plně ovládat svá území ani sebe. Taková suma pro něj znamenala dar z nebes a po pohřbu, kterého se sám zúčastnil, což bylo samo o sobě výjimečné, nechal vše, co po Maiselovi zůstalo, zkonfiskovat.

Tak skončila životní cesta muže, který většinu svého dospělého života vydělával na nejmocnějších mužích v českých zemích. Rudolf II. si víc než všechny zaplacené úroky vzal zpět. Přesto se štěstí nedočkal a poslední roky svého života prožil v depresích, s pohlavní chorobou, pod tlakem okolí a útokem pasovského vojska. Rudolf II. zemřel v lednu 1612 sice jako císař Svaté říše římské, ale formálně již neměl žádnou moc.