My a ti druzí. Tři večery nad tématy migrace ukázaly Plzni možný směr diskuze a edukace

Během druhé poloviny září a začátkem října pracovníci Terénu pro ohrožené osoby z Diakonie Západ a jejich kolegové z Organizace pro pomoc uprchlíkům uspořádali sérii diskuzních večerů na témata spojená s fenoménem migrace. Projekt se mohl uskutečnit za podpory Nadace Open Society Found Praha. Besed se, mimo pozvaných hostů a veřejnosti, zúčastnilo několik novinářů, studentů, ale i kolemjdoucích z ulice, které témata zajímala. Výsledek asi půlročních příprav se tak ukázal během třech dvouhodinových debat v univerzitní kavárně Družba v Sedláčkově ulici.


První večer se uskutečnil 19. 9. a týkal se pracovní migrace na Plzeňsku. Za účasti zhruba třiceti posluchačů spustil debatu nad horkým tématem pracovních i životních podmínek zahraničních pracovníků u nás. Během prvního večera, který celý cyklus besed otevřel, za Diakonii Západ vystoupil terénní pracovník Viktor Rumpík. Do diskuzního panelu přijali pozvání Václav Dohnal z Odboru azylové a migrační politiky MV ČR, Stanislav Mraček z Cizinecké policie a Masha Volynski z Konsorcia nevládních organizací pracujících s cizinci z Prahy. Došlo k otevření několika zajímavých, ale i složitých otázek, které si zaslouží další čas i prostor a byly reflektovány i v průběhu dalších večerů. Jednalo se o problematiku zodpovědnosti zaměstnavatelů, regulaci pracovních agentur, nebo například nedůstojných podmínek ubytování pro pracovníky ze zahraničí, ale i občanů ČR. Přibližně dvouhodinovou a informačně velmi bohatou diskuzi vedl a uzavřel moderátor Lubomír Lupták.

Druhý večer (26. 9.) vyplnilo téma uprchlictví a azylu. Debatu zahájila moderátorka Petra Lupták Burzová. Jako první přišla na řadu statistická data v souvislosti s obdobím tzv. uprchlické krize, která rozpoutala debatu nad tématem přijímání migrantů. Petr Baroch ze spolupořádající organizace OPU zdůraznil potřebu řídit se právními závazky států, které podepsaly úmluvu OSN o právním postavení uprchlíků a zopakoval, že ČR je země s procentuálně nejnižším počtem udělených azylů v rámci EU.

Doplnila jej Kristýna Andrlová z UNHCR a Magda Hajdůčková z Amnesty International, které se pokoušeli nazírat na téma uprchlictví s globální perspektivy. Na druhé straně pomyslné barikády stál Petr Novák z Ministerstva vnitra, který objasnil pozici Státního integračního programu a seznámil zhruba třicítku zúčastněných s jeho fungováním. Všechny zúčastněné strany přinesly relevantní informace o uprchlících v ČR a na Plzeňsku, nebo i o přístupu státu k jednotlivým procesům azylového řízení.

Druhá část večera patřila dotazům z publika a debata se posunula na rovinu mediálního obrazu uprchlické krize, k současným náladám ve společnosti a jejímu rozdělení, ale k roli médií a politiků při vytváření uprchlického diskurzu. Všichni zúčastnění se pak shodli, že plzeňského regionu se uprchlická tématika dotýká jen zlehka, avšak právě proto, že stále rozviřuje emotivní debaty, je třeba ji opakovaně ukotvit ve faktech a současně ji dávat do globálního kontextu. Mezi hosty se objevily rovněž dotazy konkrétní cizinců na svou životní situaci. Živou diskuzi následně ukončila moderátorka s pozvání na další večer.

Na posledním debatním večeru 3. 10., který se tentokrát konal v prostorách kulturní kavárny Kulturka, se sešlo odhadem okolo dvaceti pěti hostů. Po zahájení organizátorem moderátor večera Laco Toušek uvedl hosty debaty, kterými byli Lubomír Lupták, jakožto bezpečnostní expert při úřadě vlády, velitel MěP Plzeň Karel Mach a jeho zástupce Marek Šilhan a jako poslední čtveřici doplnil Václav Drozd, novinář webového portálu A2larm.


Debata se týkala kriminality, kriminalizace, médií a zkušeností z praxe strážníků, sociálních pracovníků i novinářů. Ačkoliv Plzeň je, nápadem trestné činnosti cizinců jednou z nejpostiženějších lokalit v ČR, situace prý není tak děsivá, jak by se mohlo zdát. Celá otázka pocitu bezpečí a bezpečnosti je spíše, dle zúčastněných, věcí předvolebních bojů o voliče a jedná se tak o mediální a předvolební „bublinu“. Na úrovni přestupkové však dochází k radikální proměně páchaných přestupků a to zejména proti veřejnému pořádku v důsledku neutěšených podmínek pracovních migrantů v Plzni.

Čtěte také:
Plzeňané se ve svém městě bojí méně než před sedmi lety, ukázal průzkum

Problematiku bezdomovectví, sociálního vyloučení, nebo mediální reprezentace bylo možné reflektovat i prostřednictvím zkušeností z jiných měst jako třeba z Mladé Boleslavi, kde Václav Drozd dělal dlouhodobější reportáž o životě bezdomovců. Dále došlo k několika konkrétním dotazům na otázku bezpečnosti ve městě, která byla shledána všemi stranami jako poměrně solidní, na rozdíl od mediální i politické prezentace problému. Kontrastoval zde zejména problém pocitu (ne)bezpečí a reálné kriminality ve městě. Opět došlo k ukončení debaty asi po dvou hodinách a Viktor Rumpík za organizátory vyzval k pokračování podobných debat a setkání i v budoucnu.

Projekt „Jsme to my…“ financovaný Nadací Open Society Found Praha přinesl do Plzně téma migrace spolu s relevantními informacemi od odborníků na dané téma. Ačkoliv se nepodařilo přilákat dostatečnou základnu posluchačů ze stran veřejnosti, diskuze měly charakter dialogu, který překlenul různé názorové proudy, a to zejména mezi panelisty a migraci jako běžný globální fenomén představil veřejně a „bez obalu“. V rámci diskuzních večerů současně došlo k pracovnímu propojení několika rozličných subjektů, které se problematikou migrace zajímají. Tyto nově vytvořené mosty pak mohou vést k dalším zajímavým projektům, jež mají potenciál obohatit plzeňský region.

Do budoucna si můžeme jen přát, aby se veřejnost více zajímala o témata, která Plzeň, zejména v době před a povolební – pálí. Se smutkem lze jen konstatovat, že zástupci samosprávy i přes několikeré oficiální pozvání nedorazily a s občany města Plzeň nesdíleli jejich problémy a starosti. Na závěr bychom však za Diakonii Západ i Organizaci pro pomoc uprchlíkům chtěli poděkovat kavárně Družba za prostory k debatám, všem panelistům, moderátorům a samozřejmě všem příchozím… věříme, že se nejednalo o jednotlivý počin a že se bude v podobném duchu nad dalšími sociálními tématy debatovat i v budoucnu…“, učinili reflexi debat pořadatelé.

Série diskuzních večerů přinesla do Plzně nový formát edukativních akcí, který mohou přijmout za svůj i další subjekty pracující s odlišnou tématikou či odlišnou cílovou skupinou.