Jak se svět zbavil pravých neštovic
Ještě v 18. století umíralo v Evropě každý rok zhruba půl milionu lidí na pravé neštovice. Vzhledem k asi čtvrtinové populaci ve srovnání se současností, jde o devastující číslo. Nemoc, která kosila lidstvo od nepaměti, představovala pro běžné lidi čistou hrůzu, přesto se mnoho lékařů rozhodlo riskovat svůj vlastní život, aby nalezli proti neštovicím obranu. To se podařilo až anglickému doktorovi Edwardu Jennerovi (1749 – 1823). Ten v roce 1796 aplikoval vůbec první skutečnou vakcínu v dějinách lidstva a způsobil tak doslova revoluci ve zdravotnictví.
Středověké riskantní metody
Jistou formu očkování proti pravým neštovicím lze vysledovat již ve středověku. Úmyslné nakažení slabou formou nemoci, takzvaná variolace, kdy se v těle pacienta vyvolá imunitní reakce, se praktikovala ve staré Číně nebo v Indii. Tím se nechal inspirovat řecký lékař Giacomo Pylarini a již roku 1716 úspěšně vyzkoušel stejný postup na manželce britského velvyslance v Konstantinopoli.
Z lékařského hlediska šlo o velmi rizikovou metodu. Praxe probíhala tak, že lékař aplikoval pacientovi do kůže seškrábanou hmotu ze strupů jiných osob se slabší formou neštovic. Takto se sice zvýšily vyhlídky na ochranu proti pravým neštovicím, nicméně nešlo o bezpečnou ochranu a navíc hrozilo riziko okamžitého onemocnění. Zkrátka bylo třeba vyvinou bezpečnější postup.
Odvážný muž, který změnil svět
V roce 1773 si v anglické vesnici Berkeley otevřel soukromou praxi mladý lékař Edward Jenner. Kromě rutinní činnosti se zabýval řadou otázek, které jej trápily. Proč lidé umírají mladí? Jak to, že se najdou tací, kterým se pravé neštovice vyhnou a nebo je dokonce přežijí bez úhony? Jenner byl všímavý a odpověď našel přímo ve své ordinaci. Všiml si, že se jeho pacientky, které pracovaly jako dojičky, často nakazily takzvanými kravskými neštovicemi. V takovém případě šlo o mnohem milosrdnější formou neštovic a většina dojiček se rychle zotavila, načež už nikdy neonemocněly pravými neštovicemi. Jenner rychle vyvodil souvislosti a pustil se do nebezpečného experimentu, který však změnil svět.
Když jeho ordinaci navštívila dojička Sarah Nelmsová infikovaná kravskými neštovicemi, odebral hnis z jejích puchýřků a ten 14. května 1796 aplikoval osmiletému Jamesi Phippsovi, synu svého zahradníka. Co se stalo? Chlapec se asi šest týdnů necítil dobře, ale před létem byl již zcela fit. Jenner ale potřeboval svoji teorii ověřit, a tak se 1. července odhodlal v té době ke zcela nemyslitelnému kroku, do malého Jamese úmyslně aplikoval virus pravých neštovic. Chlapec nejenže přežil, ale v podstatě nevykazoval žádné známky nemoci. Další testy prokázaly, že je do konce života proti pravým neštovicím imunní.
Až v roce 1840, tedy v době, kdy byl Jenner již 17 let po smrti, se lékařům podařilo přesvědčit britskou vládu, aby došlo k plošné vakcinaci, která měla nahradit dosavadní postupy při léčbě pravých neštovic. A tak začal více jak sto let dlouhý proces, na jehož konci stála celosvětová iniciativa, která vedla k úplnému vymýcení tohoto nebezpečného onemocnění.
Tečka za pravými neštovicemi
Ještě ve 20. století zemřelo po celém světě oko 300 miliónů lidí v důsledku pravých neštovic. V Československu se začalo povinně očkovat po pandemii španělské chřipky v roce 1919. V rozvojových zemích se ale nedařilo nemoc dostat pod kontrolu, proto přišla Světová zdravotnická organizace s velkou očkovací akcí, která se rozběhla v 60. letech minulého století. Odvážným cílem bylo nemoc zcela vymýtit. A skutečně se tak stalo. V roce 1980 se pravé neštovice staly minulostí a zatím jediným infekčním onemocněním, kterého se lidská populace zbavila.
Skoncování s pravými neštovicemi ale doprovází jedna černá kaňka. Světová zdravotnická organizace je už v roce 1978 prohlásila za vymýcené. Posledním případem měl být jistý somálský kuchař. Jenže o dva roky později onemocněla anglická vědecká fotografka Janet Parkerová, načež se nakazila i její matka. Podezření padlo na vědeckou laboratoř, kde byl virus uložen a zkoumán a odkud zřejmě unikl. Fotografka neštovicím podlehla, její matka se dokázala zotavit. Ve stejné době spáchal sebevraždu vedoucí inkriminované laboratoře Henry Bedson.
V současné době jsou na světě pouze dvě výzkumná pracoviště, kde je virus pravých neštovic uložen a studován. Jedno se nachází v americké Atlantě a druhé v ruském Novosibirsku. Zároveň jsou udržovány i zásoby vakcín pro případ nenadálého výskytu onemocnění.
Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.
V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. V současnosti vede několik online magazínů.