Tabačenky, nelegální pěstování tabáku i výměnný obchod. Tak se kouřilo na sklonku války
Za druhé světové války a zejména po jejím konci bylo tak málo tabáku a cigaret, že byl tento sortiment vydáván pouze na přídělové lístky. Ty byly zavedeny od roku 1941, říkalo se jim tabačenky a právo na ně měli pouze muži starší šestnácti let. Na plnoleté ženy došlo až o rok později. Jenže se nedostávalo na každého, cigaret bylo málo a zejména mladší ročníky často přišly zkrátka.
Proto si kuřáci tabačenky obstarávali jinak než oficiální cestou. Zpravidla šlo o výměnu za klasické potravinové lístky od nekuřáků, kteří naopak uvítali poukazy na jídlo, kterého byl celou válku i po válce také nedostatek. Složité to měly mladé kuřačky, které, přestože často pracovaly jako dělnice, na tabačenky nárok neměly, a tak výměnný obchod doslova vzkvétal. Učni měli ve fabrikách na tabačenky nárok, často ale lístky nedostali, a tak i jim nezbývalo nic jiného, než cigarety obstarávat jinak.
Nelegální pěstování tabáku a černý trh
Tabačenek nebylo dost, aby pokryly potřebu lačných kuřáků, a tak došlo na takzvanou domovinu. Šlo o nelegální pěstování tabáku na zahradách, balkonech a jiných skrytých místech. Problematické ale bylo jeho sušení. Tabákové listy tak visely všude možně po domácnostech, sušily se v troubách a nakonec se krájely na úzké proužky, které se balily do cigaret. Přestože šlo o nezákonnou činnost, strážci veřejného pořádku často přimhuřovali oči.
Kvůli nedostatku kuřiva i tabačenek vzkvétal černý trh s cigaretami a tabákem. Jenže ceny dosahovaly závratných výšin, kdy jedna cigareta mnohdy stála až 50 korun, a to je opravdu hodně i na dnešní dobu. O cigaretě z černého trhu si zkrátka dělník s platem 300 korun mohl nechat jen zdát.
Konec tabačenek a rozmach kouření v Československu
Přídělový systém na tabák byl ukončen v roce 1948. Tabačenky prošly sedmiletým vývojem, který začal na šedesáti cigaretách na týden. Jenže tím, jak se válka vlekla, se příděly snižovaly, nejprve v roce 1942 na 40 kusů, o rok později na 35 a v roce 1944 došlo dokonce jen na 20 kusů na týden.
Po roce 1948 a zejména v padesátých letech se tabákové výrobky staly běžným spotřebním a v podstatě cenově dostupným zbožím. Po dlouhou dobu byly cigarety jakýmsi ukazatelem lepší životní úrovně či rebelství a na jejich škodlivé účinky se dlouho zapomínalo, ačkoliv se o nich ze zahraničních výzkumů vědělo. Jenže tyto zprávy přicházely ze západu, a tak je rudí mocnáři nehodlali sdělovat veřejnosti. Tabák byl navíc zdrojem slušných příjmů do státní kasy.
Československo bylo v padesátých letech zemí s největší spotřebou cigaret v Evropě po přepočtu na jednoho obyvatele. V celosvětovém měřítku se více kouřilo jen v USA a Kanadě.
V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. V současnosti vede několik online magazínů.