V Plzeňském kraji nemá pediatra téměř 10 000 dětí
Plzeň se stala první zastávkou kampaně „11 milionů důvodů“, se kterou praktičtí lékaři vyrážejí do regionů, aby upozornili na zhoršující se dostupnost primární zdravotní péče. V Plzeňském kraji se situace týká především dětských pacientů – téměř 10 000 dětí a dospívajících zde nemá svého pediatra. O tom, jak kritický stav změnit a co je potřeba udělat, jednali v pátek 11. dubna praktičtí lékaři s hejtmanem Plzeňského kraje, ředitelkou Státního zdravotního ústavu a zástupci zdravotních pojišťoven.
„Primární péče je základ každého zdravotního systému. Praktik je nejenom lékař prvního kontaktu pro malé a velké pacienty, ale i jejich průvodce zdravotním systémem. V České republice je ale v současné době bez praktického lékaře milion pacientů, kteří tak nemají přístup k základní zdravotní péči, preventivním prohlídkám, screeningu a očkování,“ upozorňuje předseda Sdružení praktických lékařů (SPL) MUDr. Petr Šonka. Praktici to chtějí změnit, a proto odstartovali kampaň s názvem „11 milionů důvodů“. „Každý člověk v Česku je pro nás důvodem, proč jsme kampaň spustili a proč s ní teď vyjíždíme do krajů. Kvalitní primární péče musí být dostupná ve všech regionech,“ doplňuje.
V Plzeňském kraji v současnosti působí zhruba 260 samostatných ordinací všeobecných praktických lékařů a přibližně 100 pediatrických ordinací. Zatímco počet ordinací pro dospělé zůstává v posledních šesti letech víceméně stabilní, ordinací pro děti a dorost výrazně ubylo. Mezi lety 2018 a 2023 zaniklo celkem 24 dětských praxí, zatímco nově vzniklo pouze sedm.
„Na konci roku 2023 zde nemělo praktického lékaře 9 556 dětí ve věku 0–19 let,“ upozornila na diskuzi v Plzni předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost MUDr. Ilona Hülleová. Problém s dostupností primární péče se však i v tomto kraji může brzy dotknout také praktických lékařů pro dospělé – v důsledku stárnutí obyvatel. „V Plzeňském kraji je přibližně 43 % všeobecných praktických lékařů ve věku 60 a více let. Není to ale jenom o lékařích v penzijním věku. Jedná se i o ty, kterým je přes 50. Průměrný věk praktiků je u nás 54,5 roku. Je proto nutné zavčas zajistit generační obměnu lékařů,“ říká MUDr. Michael Dimitrov, plzeňský předseda Sdružení praktických lékařů.
Poptávka po primární péči a její zatížení navíc výrazně poroste. S tím, jak populace stárne, totiž přibývá pacientů s chronickými nemocemi. „Proto přicházíme s konkrétním návrhem změn, které je nutné rychle uskutečnit. Jen tak můžeme čelit výzvě v podobě stárnutí obyvatelstva a epidemie chronických onemocnění a prodlužovat délku života prožitého ve zdraví. V tomto parametru citelně zaostáváme za vyspělými evropskými zeměmi,“ doplňuje MUDr. Šonka.
Jak zaznělo na diskusi v Plzni, řešením je příchod absolventů lékařských fakult do primární péče a změna organizace jejího poskytování. Situaci mohou výrazně zlepšit týmové praxe. „Usilujeme o to, aby se do roku 2035 staly dominantním modelem poskytování primární péče v ČR. Jen v lednu a únoru letošního roku jich vzniklo v Česku více než 150,“ popisuje MUDr. Petr Šonka. V týmových praxích funguje na jednom pracovišti multidisciplinární tým vedený praktickým lékařem. Jeho součástí jsou další lékaři, kteří mohou pracovat i na zkrácený úvazek, a také zdravotní sestry a terénní sestra, případně nelékařský personál. „Přináší to spoustu výhod jak pro pacienty, například v podobě rozšířené ordinační doby, tak pro lékaře. Mladší kolegové pracují po boku zkušených kolegů a později je mohou v ordinacích plynule nahradit. Je to také ideální varianta pro ženy, které se vrací z mateřské dovolené a nemusí pracovat na plný úvazek,“ říká MUDr. Dimitrov. Rozvoj týmových praxí ale závisí na příchodu nových posil do primární péče. Situace je však zejména u pediatrů kritická. Těch ubývá a nedaří se je nahrazovat. „Co se týká všeobecných praktiků, tam je stav lepší. Zájem o tento obor mezi mediky v poslední době roste,“ doplňuje plzeňský předseda SPL.
V Česku je stále nedostatek rezidenčních míst, která jsou klíčová pro specializační vzdělávání mladých lékařů. Praktičtí lékaři proto dlouhodobě volají po jejich navýšení, což bylo i jedním z hlavních témat setkání v Plzni. Podle nich by i nadále mělo být hlavním zdrojem financování těchto míst Ministerstvo zdravotnictví, avšak je třeba zapojit i další zdroje – například evropské fondy či příspěvky krajů. Ty by navíc mohly vytvářet i vlastní rezidenční pozice. „Jedna z možných cest to je a my tuto variantu prodiskutujeme na Plzeňském kraji. Vznik nových rezidenčních míst vítám, ale podle mého názoru by mělo být jejich zřizování hlavně záležitostí Ministerstva zdravotnictví,“ uvedl na diskusi hejtman MUDr. Kamal Farhan. Specializační vzdělávání by podle praktických lékařů mělo získat také větší podporu z úhrad od zdravotních pojišťoven.
Kampaň „11 milionů důvodů“ praktičtí lékaři postupně představí i v ostatních krajích České republiky. „Věříme, že přispěje ke stabilizaci sítě primární péče a zlepšení její kvality i dostupnosti,“ uzavírá předseda SPL.
V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. V současnosti vede několik online magazínů.