U zrodu Cyklonu B stál Žid. Nacisté zneužili jeho um a podkopali jeho vlastenectví
Historické milníky bývají někdy až ironické. A tak se stalo smutnou skutečností, že onen vražedný jed, známý pod názvem Cyklon B, kdysi vynalezl právě Žid. Ne, nesdílel Hitlerovy maniakální vize o vyhlazování lidí, látka měla sloužit k hubení hmyzu. Jenže když se o několik let později dostali k moci nacisté, za otravný a nepřínosný hmyz označili židovský národ. Vůbec jim přitom nevadilo, že onen cyklon B je dílem jednoho z těch pro ně podřadných lidí.
Fritz Haber – Žid, který konvertoval
Nacistické označování Židů za podvodníky, levicové zrádce a společnost zatěžující škůdce nic neměnilo na tom, že mezi Židy byla celá řada významných myslitelů, vědců, lékařů či obchodníků. Jednou z těchto význačných osobností byl i profesor chemie, nositel Nobelovy ceny a německý vlastenec, Fritz Haber. Již v roce 1893 stvrdil svoji věrnost tehdy ještě mladému německému státu tím, že odmítl judaismus a konvertoval ke křesťanství.
Osobně se zasloužil o vojenské úspěchy během první světové války a pro dobro vlasti pracoval i v meziválečném období. Jeden z jeho patentů byl však zneužit i režimem jím tolik nenáviděným. Když se Hitler začal dostávat k moci, Haber emigroval. Jeho milované Německo se mu stalo nepřítelem, protože i přes křesťanské vyznání, zůstával v očích nacistů svým původem Židem.
Životopis vlastence, vědce, ale i průkopníka chemických zbraní
Narodil se 9. prosince 1868 v tehdy pruské Breslau (Vratislav). Matka zemřela při porodu, což mezi ním a otcem způsobilo celoživotní bariéru, otec mu smrt svojí choti vyčítal. Po studiu gymnázia nastoupil na berlínskou Friedrich-Wilhelms-Universität jako student chemie a fyziky a ve vzdělávání dále pokračoval. V průběhu let se vypracoval na asistenta profesora chemické technologie a nakonec se sám stal profesorem fyzikální chemie. Vrcholem jeho předválečné kariéry se stal zřejmě post ředitele jednoho z prvních berlínských ústavů Společnosti císaře Viléma, jednalo se o Ústav fyzikální chemie a elektrochemie. Zde se jeho kolegou i blízkým přítelem stal sám Albert Einstein.
První světová válka s sebou nesla nutnost vývoje nových typů zbraní. A byl to právě Haber, kdo v dubnu 1915 na straně Německa přišel u belgického města Ypres s převratným nápadem. Na frontě nechal vypustit 167 tun chloru. Vzneslo se zelené mračno, které vítr zanesl do francouzských a britských zákopů. Ztráty na straně protivníka byly drtivé. Ve vývoji bojových plynů pak nadále pokračoval, viděl v nich cestu k ukončení zákopové války. Za pomoc vlasti ve válečném snažení byl povýšen na kapitána. Bývá nazýván „otcem chemické války“, za toto prvenství se však dočkal i kritiky, obzvláště mezi akademiky. Pravdou je, že stojí za smrtí tisíců vojáků na frontě. Nutno ale podotknout, že chemické látky v té době testovala i znepřátelená strana.
Když první světová válka skončila, snažil se Německu ulevit od tíhy válečných reparací tím, že zkoušel získávat zlato z mořské vody. Zde neuspěl, koncentrace byla příliš nízká. Svoji profesní kariéru však vepsal do dějin například vynálezem postupu umožňujícího průmyslovou velkovýrobu syntetických hnojiv, ale i výbušnin. Vynalezl i technologii výroby prostředku, jehož zásadní složkou byl prudce jedovatý kyanovodík. Tento insekticid v podobě granulí se začal vyrábět již na počátku 20. let minulého století a měl sloužit k hubení hmyzu a hlodavců. Je známý jako Cyklon B a je třeba zdůraznit, že jeho následné užití v rukou nacistů, coby prostředek masové likvidace civilistů, kteří se provinili jen svým původem nebo vyznáním, nebylo Haberem nikdy zamýšleno.
Nacistická inovace jako degradace
Nacisté dlouho hledali rychlý způsob hromadného vraždění. V září 1941 došlo ve sklepních prostorách baráku číslo 11 tábora Auschwitz I k pokusu. 600 sovětských válečných zajatců, a na 250 polských vězňů, bylo podrobeno zplynování právě za pomoci Cyklonu B. Vedení tábora bylo výsledkem nadšeno, látka se tak postupně začala používat k hromadnému vraždění nejen v přilehlé Březince, ale i v dalších koncentračních a vyhlazovacích táborech.
Haber se o tomto zneužití svého vynálezu již nedozvěděl, zemřel na začátku roku 1934.
Galerie:
Čtěte i další díly našeho speciálu Hrůzy druhé světové války.
Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata 2. světové války, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).