Marc Lépine jako strůjce montrealského masakru. Proti ženské emancipaci bojoval s puškou v ruce
Nikdy nevěřil, že by ženy mohly být rovny mužům, vysmíval se a pohrdal hnutím feministek. Tvrdil, že ženy si tím jen lstivě chtějí zachovat své ženské výsady, ale zároveň si osvojit výhody mužů. Na svůj názor má právo každý. Lépine však zvolil zvrácený způsob protestu. Šel na místní vysokou školu a vraždil ve jménu boje proti feminismu.
Jaký otec, takový syn
Marc Lépine nebylo jeho původní jméno, roku 1964 se v kanadském městě Montreal narodil jako Gamil Rodrigue Gharbi. Matka byla francouzská Kanaďanka, otec pocházel z Alžírska. Manželství nebylo šťastné, přesto dalo život Gamilovi a jeho mladší sestře. Dětství ale pěkné neměli. Otec byl násilník a surově oba mlátil. Fyzicky a psychicky však týral i svoji manželku. Choval k ní nadřazené postavení, protože skálopevně věřil, že ženy nejsou a nemohou být rovnocenné mužům.
A tak chlapec, k smrti vyděšený z otcovy agrese, vídal rovněž jeho opovržení vlastní chotí. Tak dlouho se díval, až si tento scénář vryl do paměti a ono opovržení přijal za vlastní přesvědčení. Otec sice rodinu v Gamilových sedmi letech opustil, jeho chování mu za tu dobu ale stihlo do života dát dvě vlastnosti, plachost jako důsledek rodinné šikany a nenávist k ženám, které neklopí zrak před mužskou autoritou.
Dvacet minut strachu
Dlouho mu v hlavě doutnala zášť k sebevědomým ženám, toužícím po seberozvoji a rovnocenném dialogu s muži. 6. prosince 1989 dal svým emocím průchod naplno.
Odbila pátá hodina odpoledne, na montrealské polytechnické univerzitě už vládla atmosféra nadcházejících prázdnin a vánočních svátků. Do rozlehlé šestipodlažní budovy školy vešel štíhlý mladý muž s puškou v ruce. Znal to tu, protože byl na místní univerzitu sám přijat.
Své běsnění začal ve druhém patře. V jedné ze tříd přikázal všem chlapcům, aby odešli, měly zůstat jen dívky. Šest z devíti přítomných studentek zemřelo následkem střelné rány. Následovaly oběti v dalších prostorách školy. Jako smyslů zbavený chodil chodbami, jídelnou, třídami a střílel. Nikdo se mu nepostavil, studenti byli příliš vyděšení a místní policie tápala. Celých čtrnáct minut se před budovou rozmýšlela, jakou strategii zvolit. Mezitím Lépine své dílo dokonal.
Vraždění mladých dívek jako hrdinný vzdor?
Vše se seběhlo tak rychle, ani ne za dvacet minut bylo po všem. Zůstalo 14 mrtvých dívek a dalších 14 zraněných. Sám Lépine si následně bez zaváhání prostřelil hlavu. Důvod vší té krutosti? Cítil se být bojovníkem proti feminismu, jak sám řekl. Tímto aktem završeným vlastní sebevraždou chtěl své přesvědčení veřejně demonstrovat a být první vlaštovkou v boji proti ženské emancipaci. Ale nestalo se.
Místo toho tento čin v Kanadě dopomohl ke schválení nového zákona o střelných zbraních, který zpřísnil jejich kontrolu.
Galerie:
Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.
Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata 2. světové války, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).