Foto: Jindradraxler, CC BY-SA 4.0

České vltavíny najdete jen na omezeném území. Za jejich vznikem nejspíš stojí srážka s planetkou

Vltavíny jsou bezesporu nejznámější české drahé kameny. Jejich vznik je spojován s událostí, která se však vůbec neodehrála na našem území a dnes by znamenala obrovskou katastrofu nedozírných následků.

Vltavín, v zahraničí známý jako moldavit, je nádherný nazelenalý kámen, který lze nalézt pouze na omezeném území. Nejhojněji se vyskytuje v jižních Čechách, ale objeven byl i na západě Čech, na Moravě a v Německu. Geologové jej řadí mezi tektity, což jsou impaktní skla vzniklá s největší pravděpodobností v důsledku srážky s mimozemským tělesem. Proto jsou tektity vždy k nalezení jen v určité oblasti.

O Vltavínu poprvé informoval v roce 1787 Josef Mayer z Karlovy Univerzity. Zajímavý skelný kámen nalezl u Týna nad Vltavou a nedokázal jej identifikovat. Předpokládal, že půjde o horninu sopečného původu. V to se dlouho věřilo, ale dnes je všeobecně přijímanou teorií impaktní původ a vědci dokonce tuší, která událost ke vzniku vltavínů vedla.

Tip na výlet: Od Špičáckého sedla k Černému jezeru a Bílé strži

Srážka s planetkou

Abychom objasnili pravděpodobný původ vltavínů, musíme se vrátit v čase o necelých 15 miliónů let. Epocha dinosaurů v té době byla už dávnou minulostí, ale člověk se tehdy po Zemi ještě zdaleka neprocházel. Území dnešního bavorského města Nördlingen však čekala těžká zkouška, na planetu se řítil v průměru kilometr široký meteor a nic živého nemělo šanci v širokém okolí přežít. Drtivá srážka vytvořila 25 kilometrů široký kráter a roztavené horniny sršely stovky kilometrů daleko jako déšť.

V pekelné sprše padaly za zem i přetavené podložní horniny, které dnes nazýváme vltavíny. Nejvíce hmoty tryskalo do oblasti jižních Čech, kde jsou kameny stále nalézány například v rozoraných polích, i když již velmi sporadicky. Vědci hovoří až o 300 tunách materiálu přeměněného ve vltavíny.

V místě nárazu planetky dnes leží již zmiňované město Nördlingen. Jeho centrum je prakticky ve středu kráteru, který je dobře rozeznatelný pouze z vesmíru nebo z letadla. Ve městě se nachází muzeum mapující tuto událost a nechybí v něm ani vltavíny.

Butovská mohyla u Stříbra odkrývá pohřební rituály doby bronzové

Kámen, který znají i laici

Největší vltavín byl objeven na našem území a váží 265,5 gramů. Běžné jsou ale nálezy okolo 7 gramů, avšak i tyto kameny jsou ceněné. Vznikají z nich nádherné šperky, které zdobí náhrdelník i královny Alžběty II.

Vltavíny mají na rozdíl od jiných tektitů unikátní barvu a zajímavou povrchovou strukturu, proto jsou ceněnou součástí sbírek i muzejních expozic. Jejich pravděpodobný původ spojený s událostí vesmírných rozměrů a především omezené naleziště právě na našem území, dělá z vltavínů raritu, kterou zná široká veřejnost.

Galerie:


 

Sdílejte:

Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 



Sdílejte:

Přidat na Seznam.cz