Společné foto. Zdroj: Plzeňský kraj

Čestnou plaketu hejtmana Plzeňského kraje za odvážné občanské postoje získaly další osobnosti

Včera bylo na krajském úřadu předáno pět medailí za odvážné občanské postoje dalším osobnostem.

Mojmír Fencl, Miroslav Froyda, Georg Kebrle, Věra Tydlitátová a Ladislav Vyskočil jsou držiteli Čestné plakety hejtmana Plzeňského kraje za odvážné občanské postoje za ro 2020. Ty jim  předal v sále zastupitelstva v zastoupení hejtmanky Ilony Mauritzové její náměstek Josef Bernard. Paní hejtmanka se akce zúčastnila online, protože se setkala s pozitivní osobou a nechtěla riskovat, že někoho nakazí. Čestná plaketa z ryzího stříbra byla předána oceněným již počtvrté.

Postavit se většinovému přesvědčení, vystoupit v době, kdy je prezentování vlastního názoru trestané a bojovat za správnou věc, to je statečnost. Občanská statečnost, která ale až s odstupem času nabývá vyšších hodnot a úcty,“ uvedla hejtmanka Ilona Mauritzová. „Tradice oceňování občanské statečnosti sahá v Plzeňském kraji do roku 2003, kdy ji založil tehdejší hejtman Petr Zimmermann a mezi prvními ocenil politického vězně a autora Zahrady obětem zla Luboše Hrušku a zvěrolékaře Václava Poláčka. V oceňování osobností se pokračovalo až do roku 2008. V roce 2017 oceňování obnovil Josef Bernard udělováním plaket za odvážné občanské postoje. Jsem ráda, že jsme v této nelehké době tradici nepřerušili a mohu nyní i já odvážné lidi připomínat a s úctou a pokorou předávat tato ocenění,“ shrnula historii oceňování za občanskou statečnost hejtmanka.

Lidé, kteří v těžkých dobách odmítali hrbit hřbet a postavili se proti vládnoucímu establishmentu za správnou věc, mají můj hluboký obdiv. Vždyť to bylo tak lákavé, nedělat si problémy a mít život daleko jednodušší. V práci jste mohli budovat kariéru, děti mohly studovat a občas jste si vysloužili devizový příslib, například do Jugoslávie. Byli ale tací, kteří tuto konformitu s režimem odmítali a vedli malou soukromou válku za pravdu. Bez nich bychom se návratu svobody v naší zemi nedočkali. Poděkování formou plakety Jana Palacha a uznání jejich statečnosti je to nejmenší, co pro ně můžeme udělat“, dodal zakladatel tradice udělování plaket za odvážné občanské postoje, náměstek hejtmanky Josef Bernard.

Slavnostní akce se konala v sále Zastupitelstva Krajského úřadu Plzeňského kraje. Protože se kvůli současným vládním opatřením mohlo předání zúčastnit malé množství lidí, bylo možné ji sledovat na streemu na facebooku a youtubovém kanále Plzeňského kraje. Životní cestu oceněných připomněly videomedailonky. Akci moderoval Josef Bernard.


Čestnou plakety hejtmana Plzeňského kraje za odvážné občanské postoje 9. prosince 2020 převzali:

Mojmír Fencl 

(narozen 5. dubna 1930 v Jarově)

Aby získal potřebné dovednosti k vedení hospodářství, absolvoval Mojmír Fencl zemědělskou školu v nedalekých Kralovicích, kde byl na internátu. Nesouhlasil však se vstupem do zemědělského družstva ani do KSČ.

Spolupracoval s hospodářem Václavem Kožíškem, který odmítal kolektivizaci Jarova a okolí. Spolu s ním pomáhal údajnému západnímu agentovi a parašutistům v Brdech. Jednalo se ale o akci připravenou provokatéry StB.

V roce 1951 mu byla nabídnuta možnost opustit republiku. Pokus o útěk do zahraničí však byla past zinscenovaná falešným převaděčem Tachovákem, agentem StB. Mojmír Fencl byl v březnu 1952 zatčen a odsouzen ke dvěma letům vězení za trestné činy pokusu opuštění republiky, obcházení branné povinnosti a neoznámení trestné činnosti. Trest si odpykával v Ležnici na Hornoslavkovsku, v květnu 1953 byl na amnestii propuštěn.

Roku 1953 nastoupil na základní vojenskou službu u technických praporů v Hradci Králové. Zde získal výuční list zedníka a omýtkáře. Po návratu pracoval v Jednotném zemědělském družstvu Jarov, Dobříč, kde nějaký čas působil jako předseda.

Roku 1968 se Mojmír Fencl zapojil do hnutí K 231, které sdružovalo politické vězně odsouzené mezi únorem 1948 a počátkem 60. let, a usiloval o svou rehabilitaci – neúspěšně. Plně rehabilitován byl až roku 1990 a 1993.


Miroslav Froyda 

(narozen 7. března 1933 v Plzni)

V roce 1953 maturoval Miroslav Froyda na Vyšší průmyslové škole strojní. Poté absolvoval kurz bezmotorového létání, ale na leteckou akademii nebyl přijat. Přesto stále o létání snil.

S kamarádem utekl přes drátěné hraniční zátarasy do Rakouska. Chtěli vstoupit do americké armády a tak ve Vídni vyhledali americkou zpravodajskou službu. V srpnu 1954 byli vysláni americkou Military Intelligence Service (MIS) zpět do ČSSR, aby zde vybudovali zpravodajskou skupinu. Při přechodu hranice však byli zadrženi.

V prosinci 1954 byl Miroslav Froyda odsouzen k 15 letům vězení. Odseděl si 11 let v Leopoldově, Mírově, na Borech, Příbrami a Valdicích. 

Po propuštění v roce 1965 ho nechtěl nikdo coby bývalého kriminálníka zaměstnat. Nakonec ho přijaly Západočeské energetické závody jako závozníka. Po roce mohl díky svému vzdělání začít v závodech rýsovat. Zůstal zde až do důchodu.

V roce 2013 byl Miroslavu Froydovi Ministerstvem obrany ČR přiznán status účastníka odboje a odporu proti komunismu a válečného veterána.


Georg Kebrle 

(narozen 19. listopadu 1938 v Plzni jako Jiří Kebrle)

Jeho otec František Kebrle byl funkcionář Československé sociální demokracie a za své názory v roce 1949 zatčen a odsouzen na dvanáct let.

Proto Georg Kebrle nemohl studovat a tak se vyučil elektrozámečníkem v plzeňské Škodovce. Nesouhlasil s komunistickým režimem a v roce 1963 byl trestně stíhán pro pobuřování. V období Pražského jara vstoupil do Československé strany socialistické a angažoval se proti komunistům a proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy. Po okupaci ČSSR v srpnu 1968 emigroval bez své ženy a syna do Spolkové republiky Německo a svoji rodinu na dálku finančně podporoval.

V roce 1973 využil amnestie prezidenta republiky a vrátil se zpět do ČSSR za svou rodinou. Pracoval v Tesle Nýřany, odkud ho v září 1974 propustili za rozšiřování západní propagandy a podrývání důvěry v politiku KSČ. Další rok pracoval v uranovém dole v Příbrami. Neustále měl problém s komunisty. V roce 1979 si s manželkou na popud estébáků podal žádost o vystěhování z republiky. Západní Německo jim vízum nedalo, protože ho už jednou opustil a tak rodina nakonec uspěla na rakouském konzulátu. Vystěhování z republiky proběhlo s podmínkou ztráty československého občanství a zřeknutí se veškerých nároků vůči ČSSR.

V Rakousku se Georg Kebrle začal politicky angažovat v sociálnědemokratickém hnutí. V roce 1981 se stal členem exilové Československé sociální demokracie a v roce 1983 byl na sjezdu v Curychu zvolen členem ústředního výboru exilové strany. Po sametové revoluci stál u obnovy Československé sociální demokracie ve vlasti. Záhy se s ní však názorově rozešel. Spoluzaložil Asociaci sociálních demokratů, která se však jako politická strana neuchytila a stala se spíše diskusním klubem. V současné době žije trvale v Rakousku, ale Plzeň a Českou republiku pravidelně navštěvuje.

(Plaketu převzal jeho syn Georg Kebrle ml.)


Věra Tydlitátová 

(narozena 17. května 1959 v Rokycanech)

Rodiče Věry Tydlitátové, rozené Šmídové, byli kvůli politické angažovanosti otce perzekvováni komunistickým režimem. Po základní škole ji nepřijali na studia a tak dva roky pracovala jako dělnice v papírně.

V roce 1976 díky kontaktům známého začala studovat na Střední průmyslové škole grafické v Hellichově ulici v Praze. Na UMPRUM se po opakovaných snahách nedostala.

Po střední škole pracovala Věra Tydlitátová v pražské Státní knihovně. Postupně začala být aktivní v disentu. Opisovala a šířila různé texty včetně Charty 77, kterou počátkem roku 1977 přivezla do Plzně k dalšímu šíření a v roce 1989 ji podepsala. Navštěvovala přednášky tzv. bytové univerzity.

Dvakrát byla na výslechu StB.

Věra Tydlitátová si vzala evangelického faráře Jana Tydlitáta, s nímž žila v obci Libenice, kde spolu organizovali různá setkání, přednášky a další akce, které se tehdejšímu režimu nelíbily.

Je jednou z hlavních iniciátorek založení Občanského fóra v Plzni. Po revoluci se věnovala studiu filozofie, religio religionistiky a teologie. Vysokoškolská pedagožka Věra Tydlitátová je zakladatelka Ligy proti antisemitismu.


Ladislav Vyskočil 

(narozen 13. ledna 1958 ve Strakonicích)

Postoje Ladislava Vyskočila se formovaly už v roce 1968, kdy byl jeho otec, který se aktivně účastnil protestů proti vpádu sovětských vojsk, vyhozen z práce.

Jen díky přímluvě souseda učitele byl Ladislav Vyskočil přijat na Střední průmyslovou školu elektrotechnickou v Plzni. Další studia mu umožněna nebyla.

Zajímala ho politika a západní hudba, především její alternativní žánry. Od otcova známého dostával gramofonové desky ze západního Německa, které pak šířil dál. Distribuoval kazety Karla Kryla a skupiny Plastic People Of The Universe. Vlastním autem organizoval cesty na koncerty západních hudebních kapel do Maďarska.

V roce 1976 šířil přepis stenografovaného rozsudku hudební skupiny Plastic People a Chartu 77. Tu nikdy nepodepsal, aby dál mohl vyrábět a šířit bez perzekucí samizdat a zakázanou literaturu. Díky zájmu o fotografii a reprodukční techniky vedla jeho cesta k sítotisku. Postupně začal vydávat samizdatově brožury, knihy a časopisy. Mimo jiné tiskl sítotiskem obálky pro několik čísel samizdatu Vokno, inicioval a vyrobil samizdatové vydání knihy Alexandra Solženicina Souostroví Gulag a podílel se na vydání samizdatových pohádek Čert má kopyto barevnými sítotiskovými soutisky kreseb.

V polovině 80. let se o něj začala zajímat StB. Výslechy a prohlídky se stupňovaly, byl zadržen na 48 hodin. Ve druhé polovině 80. let se účastnil několika protestních řetězových hladovek a petic za propuštění politických vězňů. Podepsal a šířil petici Několik vět. Scházel se s chartisty a lidmi z undergroundu, účastnil se bytových seminářů a přednášek v Plzni, byl členem Jazzové sekce. Ke konci 80. let spolupořádal několik koncertů zakázaných kapel v plzeňské Svornosti.

Ladislav Vyskočil také spoluzakládal Občanské fórum v Plzni a zajišťoval ozvučení náměstí Republiky v Plzni na mítincích na konci roku po 17. listopadu 1989.


Autorem Čestné plakety hejtmana Plzeňského kraje za odvážné občanské postoje je doc. M.A. Petr Vogel. Ražená plaketa má průměr 70 mm, váží 169 g a je vyrobena ze stříbra ryzosti 999/000. Na přední straně je portrét Jana Palacha s textem „JAN PALACH 1948 – 1969“, na zadní straně je znak Plzeňského kraje, spolu s textem „ČESTNÁ PLAKETA HEJTMANA PLZEŇSKÉHO KRAJE ZA ODVÁŽNÉ OBČANSKÉ POSTOJE“.


 

Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 



Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz