František Křižík. Vynálezce, který osvítil svět i Čechy obloukovými lampami
František Křižík se narodil v roce 1847 v Plánicích na Klatovsku do velmi skromných poměrů. Nedostatek peněz jej provázel celé mládí, obzvláště po smrti jeho otce. Po dokončení reálky v Praze nemohl maturovat, protože nesehnal peníze potřebné ke složení zkoušky. Osud mu byl ale nakloněn a jeho mimořádného talentu si všiml profesor Václav Zenger z ČVÚT. Tento zlomový okamžik otevřel Křižíkovi cestu k tomu, co jej opravdu přitahovalo – technika a vynálezy.
Začátek Křižíkovy kariéry byl na dráze
Cesta to alespoň zpočátku byla trnitá. Při studiu musel pracovat. Nejprve střídal různé brigády a později nastoupil u firmy Markus Kaufmann, která se zabývala telegrafy a dalšími signalizačními zařízeními. Již z této doby pochází jeho první vynález, jímž bylo zdokonalení železničního signalizačního zařízení. Po studiu nejprve pracoval jako opravář nebo úředník, později jako přednosta telegrafního oddělení na trase Plzeň – Chomutov.
Během této doby vynalezl dálkově ovládané návěstidlo pro zamezení srážek vlaků, navrhl blokové signalizační zařízení a zdokonalil několik dalších zařízení na železnici. Vynálezy se staly součástí jeho života a také jej finančně zajistily. Proto se mohl v roce 1878 vydat do Paříže na světovou výstavu. Tam jej zaujala oblouková lampa ruského vynálezce Pavla Nikolajeviče Jabločkova, který se mimochodem narodil ve stejném roce jako Kříižík.
Nejslavnější vynález: oblouková lampa
Jabločkova lampa měla mnoho nedostatků. Světlo dodávala maximálně 45 minut a blikala. V praxi tak byla nepoužitelná. Křižík nemyslel na nic jiného, jeho snem bylo tuto lampu zdokonalit, a to se mu opravdu povedlo. V roce 1880 si nechal patentovat zdokonalenou obloukovou lampu, která využívala soustavy dvou uhlíků, tedy stejně jako lampa Jabločkova. Díky Křižíkovým úpravám a modifikacím, které zajistily automatickou regulaci uhlíků, vydržela lampa svítit mnohem déle a neblikala. Ještě téhož roku si František Křižík otevřel v Plzni vlastní dílnu na výrobu obloukových lamp a jeho prvním zákazníkem se stal jeho podporovatel a podnikatel Piette de Rivage, syn zakladatele plzeňské papírny. Papírna, jejíž areál je v Plzni dodnes využíván, tak byla prvním místem, které osvítily obloukové lampy.
V roce 1881 se Křižík vydal znovu do Paříže a jelikož bylo 19. století stoletím vynálezů, čelil velké konkurenci. Setkal se tam mimo jiné s Thomasem Alva Edisonem, který se shodou okolností narodil také v roce 1847. Edison si s sebou z Ameriky přivezl žárovku. Další desítky vynálezců se na výstavě chlubili svými svítícími lampami, přesto odborná porota, které předsedal Jabločkov, ocenila vynálezy Křižíka a Edisona. Od té doby se Křižíkovi na domácí půdě neřeklo jinak než „český Edison“.
Světové úspěchy a konec slavné éry
František Křižík po výstavě slavil úspěchy hlavně v cizině. Jeho obloukové lampy se začaly využívat po celém světě a je až k podivu, že první zakázka z domácí půdy přišla až v roce 1887, kdy jeho lampy rozzářily ulice Jindřichova Hradce a o několik měsíců později Písku. V 90. letech předminulého století se blýskl na několika pražských výstavách a vybavil svými lampami mnoho domácích továren. Rovněž se podílel na elektrifikaci některých tramvajových tratí v Praze a na elektrické trati Tábor – Bechyně. Navrhl slavnou světelnou fontánu, která se poprvé rozsvítila u příležitosti Jubilejní zemské výstavy v roce 1891 v Praze.
Plánoval další velké projekty, ale zároveň začínal chápat, že čas stejnosměrného proudu, v nějž věřil, se naplňuje a lepší vyhlídky do budoucna má proud střídavý. To se nakonec naplnilo a Křižík se ještě před první světovou válkou stáhl do ústraní. Zemřel v roce 1941 ve Stádlci u Tábora.
Přesto nezůstal zapomenut. Po smrti bylo jeho tělo převezeno na Vyšehradský hřbitov, kde proběhl obřad se státními poctami. Toto tiché setkání manifestovalo nesouhlas s německou okupací a zúčastnilo se jej mnoho významných osobností. Po vynálezci je pojmenováno mnoho ulic v českých městech, v Praze je jedna ze stanic linky B pojmenována Křižíkova a v Plzni nese jeho jméno gymnázium. V neposlední řadě nesmíme zapomenout na Muzeum Františka Křižíka v Plánici, které bylo zřízeno v roce 1957 v jeho rodném domě a funguje dodnes.
Slavnou Křižíkovu obloukovou lampu si můžete zkusit rozsvítit ve vestibulu hlavní budovy Západočeského muzea v Plzni, kde se nachází renovovaný exponát. Foto: Plzenoviny.cz
Z nabídky úsporných LED žárovek můžete vybírat na OKAY.cz
Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.
V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.