František Křižík. Vynálezce, který osvítil svět i Čechy obloukovými lampami

František Křižík se narodil v roce 1847 v Plánicích na Klatovsku do velmi skromných poměrů. Nedostatek peněz jej provázel celé mládí, obzvláště po smrti jeho otce. Po dokončení reálky v Praze nemohl maturovat, protože nesehnal peníze potřebné ke složení zkoušky. Osud mu byl ale nakloněn a jeho mimořádného talentu si všiml profesor Václav Zenger z ČVÚT. Tento zlomový okamžik otevřel Křižíkovi cestu k tomu, co jej opravdu přitahovalo – technika a vynálezy.

Začátek Křižíkovy kariéry byl na dráze

Cesta to alespoň zpočátku byla trnitá. Při studiu musel pracovat. Nejprve střídal různé brigády a později nastoupil u firmy Markus Kaufmann, která se zabývala telegrafy a dalšími signalizačními zařízeními. Již z této doby pochází jeho první vynález, jímž bylo zdokonalení železničního signalizačního zařízení. Po studiu nejprve pracoval jako opravář nebo úředník, později jako přednosta telegrafního oddělení na trase Plzeň – Chomutov.

Během této doby vynalezl dálkově ovládané návěstidlo pro zamezení srážek vlaků, navrhl blokové signalizační zařízení a zdokonalil několik dalších zařízení na železnici. Vynálezy se staly součástí jeho života a také jej finančně zajistily. Proto se mohl v roce 1878 vydat do Paříže na světovou výstavu. Tam jej zaujala oblouková lampa ruského vynálezce Pavla Nikolajeviče Jabločkova, který se mimochodem narodil ve stejném roce jako Kříižík.

poštovní známka
František Křižík a jeho nejslavnější vynález na poštovní známce z roku 1997

Nejslavnější vynález: oblouková lampa

Jabločkova lampa měla mnoho nedostatků. Světlo dodávala maximálně 45 minut a blikala. V praxi tak byla nepoužitelná. Křižík nemyslel na nic jiného, jeho snem bylo tuto lampu zdokonalit, a to se mu opravdu povedlo. V roce 1880 si nechal patentovat zdokonalenou obloukovou lampu, která využívala soustavy dvou uhlíků, tedy stejně jako lampa Jabločkova. Díky Křižíkovým úpravám a modifikacím, které zajistily automatickou regulaci uhlíků, vydržela lampa svítit mnohem déle a neblikala. Ještě téhož roku si František Křižík otevřel v Plzni vlastní dílnu na výrobu obloukových lamp a jeho prvním zákazníkem se stal jeho podporovatel a podnikatel Piette de Rivage, syn zakladatele plzeňské papírny. Papírna, jejíž areál je v Plzni dodnes využíván, tak byla prvním místem, které osvítily obloukové lampy.

V roce 1881 se Křižík vydal znovu do Paříže a jelikož bylo 19. století stoletím vynálezů, čelil velké konkurenci. Setkal se tam mimo jiné s Thomasem Alva Edisonem, který se shodou okolností narodil také v roce 1847. Edison si s sebou z Ameriky přivezl žárovku. Další desítky vynálezců se na výstavě chlubili svými svítícími lampami, přesto odborná porota, které předsedal Jabločkov, ocenila vynálezy Křižíka a Edisona. Od té doby se Křižíkovi na domácí půdě neřeklo jinak než “český Edison”.

Světové úspěchy a konec slavné éry

František Křižík po výstavě slavil úspěchy hlavně v cizině. Jeho obloukové lampy se začaly využívat po celém světě a je až k podivu, že první zakázka z domácí půdy přišla až v roce 1887, kdy jeho lampy rozzářily ulice Jindřichova Hradce a o několik měsíců později Písku. V 90. letech předminulého století se blýskl na několika pražských výstavách a vybavil svými lampami mnoho domácích továren. Rovněž se podílel na elektrifikaci některých tramvajových tratí v Praze a na elektrické trati Tábor – Bechyně. Navrhl slavnou světelnou fontánu, která se poprvé rozsvítila u příležitosti Jubilejní zemské výstavy v roce 1891 v Praze.

tramvajová trať
Tramvajová trať na Letné na malbě Ferdinanda Herčíka

Plánoval další velké projekty, ale zároveň začínal chápat, že čas stejnosměrného proudu, v nějž věřil, se naplňuje a lepší vyhlídky do budoucna má proud střídavý. To se nakonec naplnilo a Křižík se ještě před první světovou válkou stáhl do ústraní. Zemřel v roce 1941 ve Stádlci u Tábora.

Přesto nezůstal zapomenut. Po smrti bylo jeho tělo převezeno na Vyšehradský hřbitov, kde proběhl obřad se státními poctami. Toto tiché setkání manifestovalo nesouhlas s německou okupací a zúčastnilo se jej mnoho významných osobností. Po vynálezci je pojmenováno mnoho ulic v českých městech, v Praze je jedna ze stanic linky B pojmenována Křižíkova a v Plzni nese jeho jméno gymnázium. V neposlední řadě nesmíme zapomenout na Muzeum Františka Křižíka v Plánici, které bylo zřízeno v roce 1957 v jeho rodném domě a funguje dodnes.

Slavnou Křižíkovu obloukovou lampu si můžete zkusit rozsvítit ve vestibulu hlavní budovy Západočeského muzea v Plzni, kde se nachází renovovaný exponát.

křižíkova oblouková lampa

Zdroje: Z. Král – Co dalo Česko světu, Muzeum Františka Křižíka




Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz

 
Přidat na Seznam.cz