Heinrich Mattoni. Foto: Hana Komiňová, Plzenoviny.cz

Heinrich Kaspar Mattoni. Muž, jehož ambice udělaly z vody zlatý důl

Kdo by neznal onu známou „Mattonku“, která je v řadě svých variací dostupná v drtivé většině našich obchodů s nápoji. Pojmenovaná je po význačném muži českého byznysu 19. století, který se stal bezkonkurenčním prodejcem minerální vody nejen u nás, ale i v zahraničí.

Italské kořeny v českých zemích

Heinrich Kaspar Mattoni se narodil 11. srpna 1830 v Karlových Varech. Jeho předkové však pocházeli z Itálie. Historie rodiny Mattoni na našem území se začala psát od roku 1693, kdy se zde usadil obchodník s ovocem Octavio (Ottavio) Mattoni.

Mladý a emancipovaný

Heinrichovi bylo pouhých 24 let, když získal smlouvu na prodej vody z Karlových pramenů, v jejichž ozdravné účinky se věřilo. To byl první krok k jeho kariéře. Nezůstalo však jen u minerálky, brzy rozjel obchod s karlovarskou solí, mýdly nebo třeba pomádou. Své zboží nabízel na českém trhu, ale i ve Vídni nebo například v Americe. Za jeho úspěchy nestála jen kvalita, nýbrž také neobyčejné marketingové tahy a obdivuhodné diplomatické schopnosti.

Tip na výlet a fotky: Naučná stezka Kladská

Mattoni hodně cestoval a získával konexe. Jednoho dne dorazil na císařský dvůr dopis. Byl z Karlových Varů a jeho tvůrcem byl právě Mattoni. Císaři nabízel pravidelné dodávky vody zcela zdarma, z úcty vůči jeho výsosti. To se ukázalo jako bravurní strategie. Císařská pozornost zvýšila prestiž Mattoniho obchodu a z jeho vody učinila hromadně vyhledávaný produkt.

Pokrokové myšlení i výroba

Do začátku svého podnikání si vypůjčil manželčino věno, to se ale brzy vrátilo několikanásobně. A to také díky pokrokovým metodám, které oproti tehdejší tradici prosadil. Investoval do moderní linky na stáčení vody a založil distribuční síť napříč Evropou. Namísto keramických džbánů stáčel vodu do levnějších skleněných lahví, distribuci přenechal železniční dopravě, místo koňských povozů.

Tyto a mnohé další inovativní technologie umožnily nejen snížit náklady na výrobu a rozvoz, nabídly také možnost navýšení výrobních kapacit. Jedno s druhým znamenalo větší úspěch pro Mattoniho projekty.

Vyhlášené Mattoniho lázně

Ale nezůstalo jen u karlovarských pramenů, Mattoni svoji nabídku postupně navýšil i o vřídla další, mimo jiné o vodu z Ottova pramene v Kyselce.

Plzeňské Městské lázně byly ve 30. letech skvostem města. Dnes chátrají a jejich osud je stále nejasný

Co však jeho předmět podnikání významně rozšířilo, bylo vytvoření lázeňského a turistického místa v této obci nedaleko Karlových Varů, jejíž pozemky i prameny roku 1873 koupil od tehdejšího majitele hraběte Hermanna Czernina (Černína) z Chudenic. Vznikly tak Lázně Kyselka (Bad Gießhübl). Lidé sem mohli přijet na ozdravné procedury i pro vzpruhu unavené duše. K dispozici tu byly honosné lázeňské budovy, kolonáda, promenády, rozhledna, vodoléčebný ústav či rašelinové zábaly.

Podobně jako v případě prodeje minerální vody a dalších produktů, staly se i lázně vyhledávanými. V letních měsících tu bujela kultura, lázně se stávaly centrem léčby, odpočinku i zábavy nejen prostých obyvatel, ale i vlivných a známých osobností.

Konec slavné éry

Za svoji celoživotní práci byl Mattoni povýšen do šlechtického stavu. Zemřel roku 1910 v rodných Varech. Jeho rodinný podnik fungoval díky synům a dalším následníkům až do konce 2. světové války.

Mattoniho areál v Kyselce je dnes v žalostném stavu. Probíhá sice rekonstrukce budov, je však otázkou, zda pomalý průběh prací stihne zachránit celý obrovský komplex, jehož sláva kdysi přesahovala hranice.

Galerie:

Zdroj: kvmuz.cz


 

Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 


O Autorovi:

Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata 2. světové války, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).


Hana Komiňová

Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata 2. světové války, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).

Tipy z kalendáře akcí: