Historie společenských a deskových her
Dneska si mnozí z nás ve zrychleném světě neudělají často čas ani na potřebnou zábavu. Venku je zima a díky svátkům máme většinou více volna. A to přímo volá po hraní společenských a deskových her. Každý máme svoji oblíbenou společenskou nebo deskovou hru, ale co stojí za jejich historií a odkud pocházejí?
Deskové hry jsou ve skutečnosti starou formou zábavy a dodnes neztrácejí nic na svojí oblibě. Za nejstarší dochovanou by se dala považovat ta, kterou archeologové nalezli v mohyle v jihovýchodním Turecku. Ta je stará 5 tisíc let a byla u ní objevena série 49 vyřezávaných a pomalovaných kamínků. Velice podobné předměty byly nalezené na území dnešního Iráku a Sýrie. Dochovaly se také hrací kostky vyrobené například z kostí, kloubů, dřeva, mušlí později z mosazi, mědi, skla, mramoru nebo slonoviny.
Deskové hry si oblíbili samotní faraonové, kteří věřili v koncept osudu. Když byl faraón úspěšným hráčem, znamenalo to, že je pod ochranou hlavních bohů.
Vrhcáby patří k nejstarším deskovým hrám a hrávaly se ve starověkém Egyptě, Římě nebo Persii už v 2 tisíciletí před naším letopočtem. V téhle hře hraje roli jak štěstí tak dovednost hráčů. Ke hře vrhcáby je třeba deska a každý hráč má ke hře 15 kamenů, které jsou barevně odlišeny, dále dvě hrací kostky a často i sázecí kostička. V Čechách se dochovaly nejstarší kruhové hrací kameny na pražském Vyšehradě, jedná se o přelom 10. a 11. století.
Ludus latrunculorum byla strategická hra pro dva hráče asi z roku 1 300 před naším letopočtem, co nejspíš dala základ hře, kterou známe dneska jako šachy. Hraje se na šachovnicovém vzoru, desce se říká „město“ a dvoubarevným kamenům „psy“, cílem hry uzavřít soupeře mezi dvě jiné barvy.
Šachy jako takové se začaly hrát ve starověkých keltských a germánských oblastech a hra už vypadala jako moderní šachy, psalo se asi 4. století našeho letopočtu. Odlišoval se sice počet dílků a velikost herního plánu. Hra prošla velkou evolucí, až se uskutečnil první moderní šachový turnaj v roce 1851 v Londýně.
Poker je oblíbená karetní hra, o které se říká, že je tisíc let stará, ale historici mají jiný názor. Podobnou hru prý už hrával čínský císař v 10. století. Další zdroje uvádí, že se hra vyvinula v Persii o šest století později a do Evropy ji zavezli francouzsští mořeplavci. A jako kolonisté hru pak dovezli do Severní Ameriky. Pravidla jsou přímočará, i když se během svého vývoje změnila a začaly se hrát různé hry, včetně losování pěti karet, hry se sedmi kartami a podobně. Cílem je vytvořit jednu z několika možných herních kombinací. Nerozhoduje jenom kvalita té dané kombinace, ale také záleží na taktice. Výherní kombinace jsou karty nejvyšší hodnoty, jeden pár, dva páry, trojice stejné hodnoty nebo postupka (5 karet o různých barvách, ale v řadě) a další.
Uvádí se, že indická hra Pačísí ze 7. století se stala základem pro světově populární hru, které se říká Člověče, nezlob se! Do Evropy se rozšířila nejprve do Španělska, ale tam i nějakou dobu zůstala. Podruhé ji dovezli Angličané v 19. století a dokonce ji pod názvem Ludo patentovali. V Čechách se prodávala v knihkupectví už v roce 1882 jako „Rozmarná hra pro veselé kruhy dam a pánů“. Každý hráč (minimálně dva) má čtyři figurky stejné barvy a ze startovního domečku se musí dostat do toho cílového. Hráč posunuje figurku podle počtu bodů, které padly po hodu kostkou. Kdo oběhne celý herní plán se všemi čtyřmi figurkami jako první, vyhrává.
Jiří Solar vydal v roce 1938 breviář pod názvem „Půjde to!”. Ten obsahoval motivační texty určené k rozvoji sebevědomí. Jeden z textů nesl název shodnou se hrou – Člověče, nezlob se!
Člověče, nezlob se!
Člověče, nezlob se! Sladko je žít!
Když je vtip meč Tvůj a veselost štít!
Člověč, nezlob se, nervů buď pán!
Muž umí smát se I v přívalu ran.
Společenských a deskových her existuje celá další řada a mnohé z nich dnes můžeme hrát také on-line, stačí si vybrat tu svou!
Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.