Slavná poprava na Staroměstském náměstí v roce 1621. Foto: Volné dílo, Wikimedia

I mistr kat měl slabší chvilky. Mydlář popravoval precizně, když to však poprvé nevyšlo, odešel na zasloužený odpočinek

Kat Jan Mydlář byl bezesporu nejznámějším českým vykonavatelem již zaniklého povolání. Ostří jeho mečů ukončily životy mnoha trestanců či nešťastníků. Ve většině případů znamenal Mydlářův rychlý a přesný švih bleskové ukončení popravy. Jsou však známé výjimky, kdy měl i mistr svého řemesla slabší chvilky.

Monstrózní poprava Mydláře natolik unavila, že raději tři nešťastníky oběsil

21. června 1621 se na pražském Staroměstském náměstí chystala exekuce, která neměla v dějinách českých zemí obdoby. Přípravy na popravu předáků českého stavovského povstání se začaly chystat již v noci. Uprostřed náměstí bylo postaveno lešení pokryté černým plátnem a brzy ráno obsadilo vojsko všechny ulice vedoucí na Staroměstské náměstí. Brány města se uzavřely. Pro odsouzené nebyla cesta zpět a kata Mydláře čekala pořádná šichta. Náměstí bylo plné přihlížejících včetně příbuzenstva odsouzených. Na popravu dohlíželi císařští soudci a její správný průběh kontrolovali komisaři.

Okamžik hrůzy nastal. Odsouzení čekali v budově radnice, odkud byli po jednom vyváděni až ke špalku. Že byl Mydlář opravdu zarytým katem a mistrem v oboru, předvedl hned na prvním odsouzeném. Byl jím Jáchym Ondřej Šlik, který přišel nejprve o ruku, až poté padla bezvládná hlava na prkennou podlahu jeviště. Mydlář nabral tempo a hlavy postupně padaly i dalším mužům. Nejvíce práce měl s doktorem Jánem Jesenským, který byl odsouzen k vytrhnutí jazyka a poté až ke stětí. Jeho tělo bylo po exekuci navíc rozsekáno a nakonec exemplárně rozmetáno po ulicích Prahy.

Nečekaná a málokdy vídaná událost nastala, když už přímo nad špalkem stál Jan Theodor Sixt z Ottersdorfu. Za přímluvy jeho katolické rodiny dostal na poslední chvíli milost a krvavé jeviště mohl bez újmy opustit.

William Kemmler byl prvním popraveným na elektrickém křesle. Hezká podívaná to nebyla

Mydlář, přestože měl popravit 28 trestanců, nakonec uťal hlavu pouze 24 odsouzeným. Potřeboval k tomu čtyři meče a zvládl to za 4 hodiny. Kromě omilostněného Sixta skončil život dalších tří odsouzených na šibenici. Mydlář byl pravděpodobně během horkého dne velmi vysílený a tito nešťastníci skončili s hlavou v oprátce, aby nebyla pošramocena mistrova pověst. Pokud by kat minul, znamenalo by to ukončení jeho řemesla nebo minimálně potupu. Vzhledem k tomu, že byl Mydlář minimálně v Praze doslova celebritou, nemohl si nic podobného dovolit. Svoji slabší chvilku si tak vybral, aniž by to přihlížející veřejnost poznala. Poprava měla být původně ještě rozsáhlejší, ale třiceti hříšníkům se podařilo včas uprchnout.

Když rána nesedla, byl čas jít na zasloužený odpočinek

O dvanáct let staršího téměř šedesátiletého mistra čekal další perný den. Na 14. únor 1632 byla na Staroměstském náměstí nachystána další velká poprava. Pro šestnáct důstojníků z vojska Albrechta z Valdštejna byl právě tento den jejich posledním. Provinili se tím, že uprchli před nepřítelem v bitvě u Lützenu.

Jedenáct hříšníků přišlo o hlavu, zbytek skončil na šibenici. Starý Mydlář již neměl formu jako na vrcholu své kariéry a možná již přemýšlel o zaslouženém odpočinku. Na popraviště s mečem v ruce hrdě nastoupil. Ta však neprobíhala tak hladce. Nejvíce trpěl rytmistr Jakub Lučič. Mydlářův švih byl tak slabý, že musel nebožák v bolestech vytrpět ještě jednu ránu. Kat poté přenechal řemeslo svému synovi a sám si ještě více jak 30 let užíval odpočinku. Mydlář zemřel více jak devadesátiletý stařec, což byl na dobu, kdy žil, výkon hodný mistra.

Galerie:


 

Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 



Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

O Autorovi:

V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.


Petr Kutka

V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.

Tipy z kalendáře akcí:

Souhlas se soubory cookie pomocí Real Cookie Banneru