William Kemmler byl prvním popraveným na elektrickém křesle. Hezká podívaná to nebyla

Nebyl to žádný sériový vrah, který by se vysokým počtem mordů zapsal do dějin. Stačila jediná smrt nevinného člověka a přesto se William Kemmler, alkoholik a nakonec i chladnokrevný vrah, zapsal do historie. Byl totiž prvním odsouzeným, jež usedl na elektrické křeslo.


Ze dna lahve k trestu smrti

Kemmler se narodil v roce 1860 v Buffalu jako dítě německých imigrantů a v dětství moc radostí neprožil. Otec byl alkoholik a zemřel na následky rvačky v baru, když bylo Williamovi 10 let. Matka odešla na onen svět krátce po svém manželovi a dítě, které chodilo do školy, jak se mu zlíbilo, neumělo číst ani psát a zůstalo na pospas vlastnímu těžkému údělu.

Zkoušel se živit různě. Nejprve chtěl být řezník jako jeho otec, ale jaký otec takový syn a William měl raději alkohol než práci. Peníze však někde získávat musel, a tak se dal na cestu podomního prodejce. Partnerem na cestách mu byla láhev kořalky. Kolem Buffala cestoval na koni s vozíkem a přestože byl ve svém okolí nechvalně známou postavou, která umí jen pít a předvádět se, seznámil se s dívkou Matildou Zieglerovou a začal s ní žít. Vztah ale nevydržel dlouho. Kemmler v březnu 1889 v záchvatu opileckého vzteku zasadil Matildě několik smrtících ran sekerou. Svůj čin nijak nemaskoval, a proto byl ještě téhož roku odsouzen k trestu smrti. Poprava proběhla 6. srpna v New Yorku a všichni přítomní si z ní odnesli hrůznou vzpomínku, která je provázela celý život.

Děsivá podívaná, mnohem horší než oběšení

Ve druhé polovině 19. století se ve Spojených státech začaly objevovat hlasy požadující humánnější popravy odsouzených. Při špatně provedeném oběšení se mnozí trestanci zmítali dlouhé minuty na provaze. Umírající dlouho trpěl a pro přihlížející nešlo o žádnou pěknou podívanou. Z tohoto důvodu byl shodou okolností, těsně před vynesením rozsudku nad Kemmlerem, schválen zákon, umožňující popravy elektřinou. Kemmler tak získal prvenství, kterým se zapsal do historie. Poprava to ale byla hrůzná.

Blížila se šestá hodina ranní, vrah usedl do křesla před 17 svědky a klidně čekal na trest, se kterým se očividně smířil. Exekutoři muže připoutali a zavázali mu oči. V šest hodin vstoupilo do vrahova těla rovných tisíc voltů a zmítalo jím 17 sekund. Jenže ani tolik nestačilo, aby byl odsouzený sprovozen ze světa. Těžce popálený Kemmler sténal a chrčel. Exekutoři proto rozhodli, že napětí zvýší na 2000 voltů. Nějakou dobu však trvalo, než se generátor nabil a Kemmlerovo utrpení se jen prodlužovalo.

Svědci, kteří v místnosti vydrželi až do konce, popisují děsivé divadlo, kdy celou dlouhou minutu proudila do Kemmlera elektřina, kouřilo se mu z hlavy a všude byl cítit zápach spáleného masa. Novinář, který byl celé události přítomen, řekl: “Byla to děsivá podívaná, mnohem horší než oběšení“.

Ani taková událost ale nezabránilo tomu, aby se elektrické křeslo stalo na dlouhou dobu nejpoužívanější metodou k výkonu nejvyššího trestu ve Spojených státech. Dodnes jej několik států federace používá. Poprava je však daleko sofistikovanější a humánnější než první pokus, který vešel do historie jako zpackaná poprava celkem běžného vraha.

Galerie:

Zdroje: Murderpedia.org, Wikipedia.org