Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay

Jack Unterweger, uznávaný spisovatel se zabýval tématem lidí z okraje společnosti. Několik jich zabil

V Rakousku osmdesátých až devadesátých let minulého století se stal doslova ikonou literární branže. Uměl psát, poutavě vyprávěl, choval se s noblesou. To všechno se překvapivě naučil ve vězení. Profil napraveného intelektuála jeho slávu ještě umocnil. Ukázalo se však, že staré zvyky neopustil. Násilí a vraždění jej dostalo zpět za mříže.

Prostituce a alkohol jako to první, co dítě vidí?

Pravdou je, že Johann (Jack) Unterweger šťastné dětství neměl. Narodil se v půli srpna 1950 v rakouském Judenburgu. Jeho příchod na svět ale nebyl očekáván s láskou a nadšením. Jeho matka byla prostitutka a Jack spíše než vytoužené dítě představoval „nehodu“, která jí zkomplikovala život. Krátce po porodu hocha opustila. Otec byl neznámý, a tak se chlapec ocitl v nuzné péči svého dědečka. Až do svých sedmi let tak sdílel jeden pokoj s mužem, který se staral jen o to, zda má plnou flašku. Alkohol a následné opilecké výlevy vídal Jack až příliš často.

Tebe čeká kriminál!

Vyrůstal v divném prostředí, divná byla ale i jeho povaha. Byl nevypočitatelný, výbušný a divoký. Od mládí hazardoval se zákonem, kradl a podváděl. Kam směřuje jeho osobní kariéra, bylo čím dál tím jasnější.

Do vězení se dostal, mimo jiné, za vraždu. V prosinci 1974 okradl a zabil prostitutku. Tu nejprve omámil ranou do hlavy s použitím železné trubky a následně ji uškrtil její podprsenkou. Po dopadení se přiznal a byl odsouzen na doživotí.

Napravený, vzdělaný a podmínečně propuštěný

Ve vězení prošel velkou přeměnou. Z negramotného povaleče a násilníka se díky vězeňskému vzdělávacímu programu zklidnil, stal se schopným autorem několika her či povídek, psal i poezii, redigoval vězeňský časopis. Jeho autobiografická kniha z roku 1984 nazvaná Fegefeuer – eine Reise ins Zuchthaus (Očistec – cesta do kriminálu) mu pak změnila život nadobro.

Stal se slavným, získal si oblibu mnohých osobností rakouské intelektuální scény. Dostal rovněž důvěru společnosti i soudního systému. Po patnácti letech proto byl podmínečně propuštěn.

A otevřel se mu nový svět, byl zván do talk show, na výstavy či vernisáže, účastnil se večírků. Stal se členem rakouské „smetánky“ a získal řadu vlivných přátel. Nadále se úspěšně zasluhoval o rozvoj své kariéry a začal se intenzivně věnovat žurnalistice. Jeho hlavním námětem byli lidé z okraje společnosti, především prostitutky, u kterých sledoval hlavně případy jejich vražd. Ve své konspiraci nakonec dospěl k závěru, že v Rakousku působí sériový vrah.

Sériový vrah znovu za mřížemi

Tím se nakonec stal on sám. Od podzimu 1990 začaly nejen v Rakousku mizet prostitutky. I v Praze zavraždil dívku. Mrtvola mladé Blanky Bočkové byla nalezena na břehu Vltavy. Všechny vraždy spojovalo obdobné provedení, ženy byly uškrceny svým prádlem, většinou punčochami. Policie dlouho tápala, nakonec si však všimla podobnosti s Unterwegerovou první vraždou.

Ten se obviněním bránil jak mohl, kritizoval úřady, policii, o pomoc se obracel na vlivná místa. Jeho nevinu mu však nakonec nikdo neuvěřil, usvědčil jej i vlas Blanky Bočkové nalezený v autě. V červnu 1994 byl shledán vinným z devíti vražd a znovu odsouzen na doživotí. Večer na to se oběsil. Na šňůře, kterou použil, byl stejný typ uzlu, jako na vražedných škrtidlech.

Zdroj: J. Marlowe: Nejkrutější psychopati v dějinách

 

Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 



Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz