Vyobrazení jednoho z Vacherových zločinů. Zdroj: Volné dílo

Joseph Vacher. Francouzský Jack Rozparovač měl na svědomí více obětí než ten anglický

Několik let poté, co svět šokovaly bestiální vraždy v londýnských chudinských čtvrtích připisované neznámému vrahovi s přezdívkou „Jack Rozparovač”, se začaly podobné případy objevovat i ve Francii. Zdejší monstrum má na svědomí více vražd, než jeho známější anglický současník.

Zkažená krev jako vysvětlení zvrácené mysli

Vacher má na svědomí nejméně jedenáct vražd a zohavení. Odůvodnění jeho činů údajně spadá do jeho raného dětství.

Listopad někdy bývá označován jako měsíc, v němž přišlo na svět nejvíce psychopatů a zvrácených lidí. Do této statistiky přispívá i Vacher, narodil se 16. listopadu 1869 na jihovýchodě Francie jako poslední z patnácti dětí. V osmi letech, dle svého svérázného tvrzení, měl být napaden a pokousán psem. Ten jej prý nakazil vzteklinou, která nadobro otrávila jeho krev. Z toho důvodu cítil potřebu zabíjet a pít krev svých obětí.

Z armády do blázince

Jeho zvrácenost se pojila s chlípností, během které si liboval ve znásilňování a polygamii. Díky těmto choutkám byl vyloučen ze školy a následně usvědčen ze sexuálního napadení mladého hocha.

V jednadvaceti letech se rozhodl vstoupit do armády. Stihl se i zamilovat do mladé a krásné dívky Louise. Ta se však jeho dvoření vysmála a s opovržlivým úšklebkem odmítla i žádost o ruku. Vacher se nedokázal tomuto odmítnutí postavit důstojně, místo toho se dívku pokusil zastřelit. Když zbraň selhala, otočil ji proti sobě a znovu zmáčknul spoušť, tentokrát kulka vyletěla.

S vážným zraněním a deformací hlavy skončil v sanatoriu. Byla mu diagnostikována paranoia a halucinace. Po zhruba roční psychiatrické péči byl prohlášen za vyléčeného a propuštěn.

Éra vraždění

V životě vlastně neměl nic, ničeho nedosáhl, nikomu nechyběl. A tak se toulal jihovýchodem Francie a žil jako pobuda. Následky střelné rány jen zhoršovaly jeho celkový vzhled, špatně chodil, mluvil, oko ve zraněné části hlavy ošklivě hnisalo, pravá strana obličeje byla značně paralyzovaná. V mnohých budil odpor, v někom snad soucit. Nestál však ani o jedno, v jeho krvi kolovala jen nenávist a touha po násilí.

Své tužby si ukájel dlouhé tři roky. U polních či lesních cest znásilňoval slabé a bezbranné oběti, muže i ženy bez rozdílu. Následovalo proříznutí hrdla, rozříznutí celého trupu a obnažení vnitřností. Tato ohavná a děsivá podívaná ve Vacherovi probouzela radost i slast.

Na onen svět těsně před Novým rokem

Násilnosti mu dlouho procházely, jednou si však naběhl špatně, což se mu stalo osudným. Napadl ženu, jejíž manžel a syn však byli poblíž. Agresora okamžitě zpacifikovali a předali policii.

Dle indicií šlo skutečně o „Rozparovače z jihovýchodu“, jak se mu také začalo přezdívat. Jenže chyběly důkazy. Celé dny Vacher seděl ve vězení a mlčel. A pak přišlo něco nepředvídatelného, doznal se. Proč, těžko říct. Policii vylíčil i historku o zkažené krvi a touze pít onu životadárnou tekutinu ze svých obětí.

Jeho výmysly úřady nezajímaly, byl shledán psychicky způsobilým a jako takový byl plně souzen a odsouzen. 28. října 1898 padl rozsudek smrti. Dva měsíce na to, na Silvestra, byl popraven gilotinou.

Galerie:

Objev lidských pozůstatků v roce 1897. Vrahem byl Vacher.
Zdroje: J. Marlowe: Nejkrutější psychopati v dějinách; darkhistories.com


Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 

Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz