Mona Lisa. Umělecké dílo plné otazníků
Kdo by ji neznal, kráska vyobrazená na plátně známým renesančním malířem Leonardem da Vincim. Pro jedny mlhavá vzpomínka na školní učivo, pro mnohé však oslnivé dílo velkého potenciálu, nevyčíslitelné hodnoty a mnoha nejasností. Mezi největší otazníky patří to, kdo je na obraze ztvárněn a proč je ona tvář tak záhadnou.
Da Vinciho vrcholné dílo? Rozhodně to u široké veřejnosti nejznámější
Obraz vznikl na počátku 16. století během pobytu Leonarda da Vinciho (1452 – 1519) v italské Florencii. Tato malba o rozměrech 77×53 cm, vytvořená olejem na dřevo topolu je zřejmě jedním z jeho nejznámějších výtvorů. A také nejdiskutovanějších. Dnes je k vidění v pařížském Louvru. Tímto výčtem končí pole jistých informací a otevírá se prostor pro mnohé domnělé teorie.
Největší otázky vyvolává obrazu dominující tvář. Oči jakoby se na pozorovatele dívaly z jakéhokoli úhlu a úsměv se zdá být nejistým až nepřirozeným.
Nejznámější domněnka? Městská panička
Přes dohady o tom, že se jedná o da Vinciho matku, milence či snad jej samotného, se nejčastěji objevují reálnější scénáře. Nelze ale vyloučit, že mistr do rysů obličeje zapracoval znaky někoho z jeho blízkého okolí. Jeho díla jsou obecně záhadná a nelze si je vykládat jen dle laického pohledu. Vždyť i jeho další známé dílo Poslední večeře Páně je plné mystifikujících nejasností.
Nejrozšířenější teorie však za onu ženu pokládá manželku florentského obchodníka Lisu del Giocondo. To by dávalo smysl, ve Florencii toho času pobýval, možná se s manželi seznámil a požádali jej o zhotovení portrétu, možná si jej přímo objednali. To by potvrzoval záznam jednoho z místních úředníků a blízkých samotného da Vinciho, který se zmiňuje o tom, že mistr během svého pobytu v oné italské metropoli pracoval souběžně na třech dílech, z nichž jedno byl právě portrét zmiňované ženy.
Stydlivá dívka nebo žena v očekávání
Jenže vyvstává problém, jistě to zkrátka říct nelze. Žádné relevantnější informace to nepotvrzují, nelze s určitostí říct, že tento úředník hovořil zrovna o dnes známém obraze Mona Lisy. A tak se vědci pustili alespoň do rozboru nikoliv konkrétní identity, ale výjevu zobrazené tváře.
Někteří tvrdí, že ona žena, ať už se jmenovala jakkoli, byla během kresby nervozní. Snad její první portrét? Proto onen nejistý nepřirozený úsměv.
Jiní věří, že šlo o ženu buď těhotnou nebo prožívající šestinedělí, které zkrátka nebylo dobře po fyzické stránce. Pomocí moderních metod bylo totiž zjištěno, že žena měla kolem hlavy tenký závoj, který nosívaly nastávající matky. Svoji hypotézu opírají o skutečnost, že má ruce složené u břicha. Údajně odkaz na sílu svého lůna.
Co když nás jen šálí zrak?
Další z řady teorií se přiklánějí k vysvětlení, že umělec měl namíchat barvy tak, aby budily optický klam a diváka šálily při pohledu na dívčin obličej. Tato hypotéza se jeví jako průkopnickou, protože zřejmě neexistuje důvod, proč by profesionál, kterým Leonardo da Vinci byl, chtěl zachycovat jinou než reálnou podobu své modelky. Momentální stres, bolest, tyto indispozice by pravděpodobně podrobil retuši. Zda však chtěl touto hrou odstínů a úhlu pohledu předat hlubší poselství, to odborné kruhy dodnes luští.
Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.
Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata 2. světové války, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).