Pocta, nebo omyl? Náměstí Karla Gotta vyvolává vášnivou debatu
Plzeň má nově náměstí Karla Gotta. Rozhodli o tom zastupitelé třetího městského obvodu, kteří ve středu schválili pojmenování prostranství před Kulturním domem Peklo po slavném zpěvákovi, jenž se v Plzni v roce 1939 narodil.
Návrh původně předložil primátor města Roman Zarzycký, podle kterého jde o dlouho diskutovanou, ale nyní uzavřenou otázku a důstojné připomenutí významného rodáka. S rozhodnutím souhlasí i vedení obvodu, které věří, že se nově vznikající a postupně revitalizovaný prostor stane živým a atraktivním místem pro obyvatele i návštěvníky města. Název je platný od schválení, do registru RÚIAN bude zapsán nejpozději do 6. května 2026, poté se objeví i nové označení v terénu.
„Konečně Plzeň svého rodáka důstojně připomíná“
Rozhodnutí zastupitelů však nevyvolalo jen nadšení, ale také debatu protichůdných názorů mezi lidmi. Zatímco jedna strana mluví o zasloužené poctě nejznámějšímu českému zpěvákovi, druzí upozorňují na jeho roli v době normalizace nebo na to, že měl podle nich s Plzní jen slabé vazby.
Pojmenování náměstí po Karlu Gottovi proto v diskuzích vyvolává emoce. Faktem je, že byl komerčně úspěšný zpěvák a středněproudé publikum dokázal oslovit. Podle zastánců je Karel Gott dokonce symbolem české hudby a největší hudební osobností posledních dekád. „To je skvělé, jsem moc ráda. Náš nejlepší zpěvák všech dob a hrozně milý člověk,“ raduje se na facebooku například Ivana Ivka.
Někteří diskutující proto píší, že město mělo podobný krok udělat už dávno. Objevují se i názory, podle nichž jméno slavného zpěváka může přilákat pozornost turistů a posílit identitu města.
„Byl to normalizační interpret“
Na druhé straně stojí kritici, kteří připomínají politický kontext Gottovy kariéry. V diskuzích se opakuje argument, že byl jedním z nejviditelnějších zpěváků v době normalizace a antichartistou.
Další častá výtka se týká jeho tvorby. Někteří lidé zdůrazňují, že většinu písní nesložil ani nenapsal, a proto podle nich není vhodné po něm pojmenovávat veřejný prostor.
Objevuje se také názor ohledně dalších osobností spojených s Plzní, které by si podobnou poctu zasloužily více. „Nějak zapomněli na dalšího rodáka, Miroslava Horníčka,” upozorňuje na síti Lidé.cz Jaromír Nejedlý. I podle dalších diskutujících by právě on mohl být osobností, jejíž jméno by veřejnému prostoru ve městě slušelo možná ještě více. Horníček se v Plzni narodil, vyrůstal a svou kariéru zde také začínal. Důstojné místní pojmenování nemá podle diskutujících Jiří Trnka, rodák z Petrohradu, nebo loutkoherec a národní umělec Josef Skupa. Jeho ulici sice najdeme na Borech, ale více by se jeho jméno vyjímalo v centrum města.
Kritika přichází ale i v tom smyslu, že se náměstí Karla Gotta nachází u Pekla, což je podle kritiků nevhodná kombinace názvosloví.
Současná debata jen ukazuje, jak jméno slavného zpěváka dokáže společnost rozdělit i několik let po jeho smrti. Pro jedny představuje symbol úspěchu a tradice, pro druhé připomínku socialismu.
Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.
Plzeňačka, která se aktivnímu psaní věnuje od roku 2017, je hybnou silou několika magazínů. Myslí především na čtenáře a aktuální témata zpracovává do jednoduché a čtivé formy.