Rekonstrukce obličeje neandrtálské ženy. Foto: Bacon Cph, Wikimedia

Neandrtálci se uměli potápět, tvrdí nová studie

Nejnovější výzkumy ukazují, že Neandrtálci nebyli až tak pozadu oproti moderním lidem, kteří je po své migraci z Afriky nahradili v chladné Evropě. Další studie, která byla publikována ve vědeckém periodiku Plos One dokazuje, že naši bratranci využívali moře více než se předpokládalo a že se pravděpodobně i potápěli pro mušle, aby si z nich následně vyráběli nástroje.

Studie se zaměřila na 171 nástrojů z mořských mušlí, které byly nalezeny v nyní nepřístupné jeskyni v jižní Itálii, známé jako Grotta dei Moscerini. Datování zvířecích zubů vykopaných ve stejných vrstvách jako opracované mušle naznačuje, že jsou staré téměř 100 tisíc let. V té době se v této části Evropy vyskytovali pouze Neadrtálci.

Vědci nejprve předpokládali, že byly nástroje vyrobeny z mušlí nalezených na plážích. Jenže detailní mikroskopický průzkum nástrojů neodhalil žádné opotřebení, které je typické pro mušle vyvržené vlnami na pobřeží. Nástroje jsou bez oděrek i jiného drobnějšího poškození od písku a kamínků.

Jedna z autorek studie, Paola Villa z Univerzity v Coloradu, je přesvědčena, že škeble byly vyloveny živé přímo z moře: „U živých zvířat je vnější skořápka lesklá, mušle vyhozené na břeh jsou drsné a poškrábané.“

Odkaz neandrtálců stále žije v podobě alergií, depresí a dalších neduhů současné společnosti

Téměř čtvrtina zkoumaných nástrojů je vyrobena ze škeble známé jako Zaděnka hladká a pravděpodobně byly použity jako škrabky. Villa ještě uvedla, že Neadrtálci pravděpodobně lovili tyto živočichy v hloubce 2 – 4 metrů. „Zaděnka hladká se vyskytuje v pobřežních vodách v hloubce od 1 do 180 metrů,“ dodává vědkyně.

Již jedna z dřívějších studií naznačovala, že by se Neandrtálci mohli umět potápět. Neandrtálský abnormální růst kostí v ušním kanálku mohl vzniknout adaptací na opakované vystavení studené vodě nebo větru.

„Tyto objevy dokazují, že Neandrtálci, či jen jejich určité skupiny, se mohli umět potápět,“ řekl pro deník The Guardian doktor Matthew Pope z Institutu archeologie v Nizozemí. Pope ještě dodal, že právě využívání místních zdrojů a jejich přeměna v jednoduché nástroje je přesvědčivým argumentem pro skutečnost, že neandrtálská populace byla před příchodem moderních lidí na cestě samostatného a moderního vývoje.

Zdroj: The Guardian

 

Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 



Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

O Autorovi:

V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.


Petr Kutka

V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.

Tipy z kalendáře akcí:

Souhlas se soubory cookie pomocí Real Cookie Banneru