Odkaz neandrtálců stále žije v podobě alergií, depresí a dalších neduhů současné společnosti

Ve škole jsme se učili, že neandrtálci vyhynuli přibližně před 30 tisíci lety a jejich území postupně osídlil moderní Homo sapiens. Skutečnost, jak už tomu v historii bývá, však není tak jednoduchá. Neandrtálci nevymřeli lusknutím prstů, ale během tisíciletého procesu. Nejnovější vědecké výzkumy ukazují, že doba, kdy neandrtálce nahrazoval moderní člověk, zanechala v lidském genomu nesmazatelné stopy.


Vymření neandrtálců je stále velkou neznámou, s Homo sapiens se ale křížili

Konec neandrtálců je až do současnosti záhadou. Když se asi před 60 000 lety vydali naši předci ze své africké domoviny na sever, narazili na odolný lidský druh, který byl dokonale přizpůsobený životu v chladném prostředí. Jak je možné, že právě neandrtálci vymřeli a příchozí z Afriky se zvládli adaptovat nevlídnému klimatu? Vědecká obec spekuluje o infekcích, kterými mohli afričtí migranti neandrtálce nakazit, ačkoliv jim samotným neškodili. Svoji roli ale také mohl hrát jazyk a kooperace, tedy klíčové dovednosti, které v nemilosrdné evoluci zašlapali silné, ale duševně slabší neandrtálce. Ať už to bylo jakkoliv, setkání lidí s neandrtálci znamenalo i vzájemné křížení.

podobizna
V každém z nás je malá část neandrtálce

Vědci přinesli důkazy o křížení Homo sapiens s neandrtálci teprve nedávno a z analýz vyplývá, že míšení DNA obou druhů hrálo klíčovou roli při adaptaci moderního člověka na nehostinné prostředí. Od neandrtálců jsme ale zdědili mnoho vlastností, které původní africký Homo sapiens v DNA neměl. Některé zděděné vlohy, jako třeba zmiňovaná adaptace na chlad, nám přinesly užitek, bez jiných bychom se raději obešli.

Neandrtálský odkaz pro současného člověka

John Anthony Capra z Vanderbiltovy univerzity v Nashville provedl rozsáhlý výzkum, při kterém analyzoval zdravotní databázi 28 000 lidí evropského původu. V jejich DNA hledal se svým týmem neandrtálské stopy a následně zkoumal zda mají tyto informace nějakou souvislost se zdravotními problémy daných pacientů. Výsledky výzkumu publikoval v prestižním časopise Science.

Z analýz vyplývá, že infarkty nebo mozkové mrtvice vznikají mimo jiné díky zděděné dispozici, která ovlivňuje rychlost srážlivosti krve. Pro neandrtálce znamenala tato vlastnost výhodu, protože riziko poranění při lovu velkého zvířete bylo opravdu velké. Věku, kdy je rychlejší srážlivost krve moderním lidem na obtíž, se neandrtálci nedožívali. Dalšími geny, které původním nositelům pomáhaly, zvyšují u současných lidí riziko depresí. Neznamená to však, že neandrtálci trpěli depresemi, daná vloha zcela jistě sloužila k jinému účelu.

deprese
Riziko deprese mohou zvyšovat vlohy zděděné od neandrtálců.

Od neandrtálců jsme si pravděpodobně odnesli i jeden velký populační neduh, který trápí velké procento lidí, a tím jsou různorodé alergie. Neandrtálci ve své době potřebovali silný imunitní systém, protože přicházeli do styku s velkým množstvím bakterií a cizopasníků. Vylepšená imunita přišla vhod i nově příchozím Homo sapiens z Afriky a zůstala nám dodnes. Zároveň jsme se však díky hygieně a vědě zbavili obtíží způsobených dříve nebezpečnými bakteriemi a silná imunita tak paradoxně stojí za nevyzpytatelnými alergickými projevy. Diskutuje se také o možnosti, že stejné dědičné dispozice mohou vést ke vzniku vážných autoimunitních chorob, jako je třeba roztroušená skleróza.

Ačkoliv praví neandrtálci skutečně vymřeli, v krvi současných lidí koluje jejich dědictví, které jistou mírou k rozkvětu Homo sapiens přispělo. Některé vlohy z dob dávno minulých jsou na druhou stranu pro současného člověka na obtíž. Taková je však příroda.

Zdroj: nytimes.com, úvodní foto: UNiesert/Frank Vincentz (úprava: Abuk SABUK) [CC BY-SA 3.0]