Mužský sbor Hlaholu plzeňského kolem roku 1920. Zdroj: AMP

Nová výstava Zpěvem k srdci, srdcem k vlasti přiblíží spolek Hlahol plzeňský

Slavnostní zahájení nové výstavy Zpěvem k srdci, srdcem k vlasti se uskuteční v pátek 21. 2. 2020 v 18.00 hodin v přednáškovém sále Západočeského muzea v Plzni.

„Výstava Zpěvem k srdci, srdcem k vlasti je věnovaná historii plzeňského pěveckého spolku Hlahol plzeňský. Co se do památné knihy zanésti má, přečte se dříve v sezení výboru nebo v měsíční hromadě. Tak zní vůbec první věta zapsaná na předsádce pamětní knihy zpěváckého spolku Hlahol plzeňský. Jeho stanovy byly schváleny v říjnu 1862 a již v únoru následujícího roku se uvedl veřejnou produkcí. Následujících sto let pak patřil k pevným součástem plzeňského kulturního života. Byl součástí mohutné vlny zakládání nových spolků, která se vzedmula na počátku 60. let 19. století. Rodící se občanská společnost si tak vytvářela základnu pro svůj společenský, kulturní, národní a nevysloveně, avšak zřetelně i politický život“, sdělil kurátor výstavy Mgr. Tomáš Bernhardt.

hlahol
Dámský sbor Hlaholu Plzeňského v roce 1907. Foto: AMP

Nový plzeňský spolek svým názvem i zaměřením navazoval na příklad nedávno vzniklého pražského Hlaholu (který trvá dosud). Pěvecké spolky v té době vznikaly v mnoha malých i velkých městech. Navazovaly na starší tradici pěstování společného zpěvu, respektive hudby vůbec. Jejich funkce však byla odlišná od dnešních hudebních skupin a orchestrů. Většinou tvořily důležitou osu života společnosti v daném místě. Mezi členy bychom většinou našli představitele místních politických, hospodářských i kulturních elit. Nebývala to však uzavřená elitářská sdružení. Hudební nadání otevíralo dveře i členům z širokých vrstev společnosti. Dlouho šlo především o mužský svět, i když potřeba obsáhnout i ženské party tuto hranici postupně stírala.

Brzy se ustálila praxe, že bez místního pěveckého spolku se neobešla žádná pořádná slavnost. V případě větších souborů, jako byl Hlahol plzeňský, ale přicházely ke slovu také umělecké ambice. Sbor si brzy začal troufat na náročnější skladby vyžadující větší obsazení. Udržoval kontakty s Bedřichem Smetanou, od poloviny 80. let 19. století spolupracoval s Antonínem Dvořákem, Leošem Janáčkem, Českou filharmonií. Vyrážel také na zájezdy, zprvu za hranice města, později za hranice země. 

Výstava se koná ku příležitosti 40. ročníku Smetanovských dnů a plzeňského mezioborového sympózia „Od práce k zábavě: Volný čas v české kultuře 19. století“.


Zpěvem k srdci, srdcem k vlasti

Západočeské muzeum v Plzni
výstavní sál č. 2
Kopeckého sady 2, Plzeň
22. 2. – 30. 8. 2020