Foto: MMP

Plzeň si připomněla 70. výročí od justiční vraždy Milady Horákové

Občané Plzně společně se zástupci města si připomněli v pátek 26. června 70 let od justiční vraždy Milady Horákové. Pietní akt, který organizovalo město Plzeň společně s Městským obvodem Plzeň 2 – Slovany, se uskutečnil u památníku české političky Milady Horákové před budovou 21. základní školy na Slovanské aleji. Její životní osud připomněli primátor města Martin Baxa a starosta Slovan Lumír Aschenbrenner. Plzeň se tak zapojila do celonárodní výzvy Zavražděna komunisty, jejím účelem je připomenout osud Milady Horákové. Pietního aktu se zúčastnili také místostarostové druhého plzeňského obvodu Jan Fluxa a Roman Andrlík, zástupci Plzeňského kraje Radka Trylčová, Ivana Bartošová, za Poslaneckou sněmovnu Ilona Mauritzová a učitelé 21. základní školy.

„Milada Horáková byla jedinou ženou, kterou komunistická justice nechala z politických důvodů popravit. Připomínáme si ji právě nejen jako oběť komunistického režimu, ale současně jako osobnost, která hájila masarykovský odkaz demokracie a svobody od svého mladého věku až do konce svého života za každých okolností,“ řekl v úvodu svého proslovu primátor města Martin Baxa.

„Komunisté se za dobu svojí existence dopustili mnoha zločinů. Vražda Milady Horákové a zejména pak způsob jejího provedení patří mezi ty nejodpornější. Nesmíme dopustit, aby se na tyto jejich zločiny zapomnělo. Jsem moc rád, že památník Milady Horákové před 21. základní školou na Slovanské aleji tomu napomáhá a ještě raději, že vznikl z iniciativy školy a jejích žáků,“ řekl starosta Slovan a senátor Lumír Aschenbrenner.

K uctění památky Milady Horákové je také vyvěšen na radnici na náměstí Republiky a na slovanské radnici černý prapor a banner s portrétem Milady Horákové doplněný slovy ZAVRAŽDENA KOMUNISTY.

Památník Milady Horákové byl v Plzni odhalen v roce 2015. Vytvořili ho žáci 21. základní školy Plzeň v rámci projektu Předškolí. Pomník umístěný před školou tvoří úryvky posledních dopisů Milady Horákové z vězení, které byly její rodině předány až v roce 1990.

Primátor Martin Baxa se zúčastní také neformálního setkání k uctění památky Milady Horákové, které se přesně v den její smrti, v sobotu 27. června 2020, koná ve vstupní hale Krajského úřadu Plzeňského kraje ve Škroupově ulici.

Milada Horáková

milada horákováČeskoslovenská politička, právnička a bojovnice za práva žen byla popravena za údajné spiknutí a velezradu během politických procesů v 50. letech minulého století. Byla jedinou popravenou ženou v rámci těchto procesů. Díky své neústupnosti během soudního procesu se stala později symbolem odporu proti totalitě vládnoucí komunistické strany.

Milada Horáková od svých mladých let vždy stála za svými postoji a názory. Již v roce 1918 byla vyloučena za účast na protiválečných demonstracích, které byly studenstvu zakázány. Roku 1924 se osobně setkala se senátorkou Františkou Plamínkovou, zakladatelkou Ženské národní rady, kam vstoupila a později se stala klíčovou osobností hnutí a boje za rovnoprávnost žen. Po roce 1939 se zapojila do odbojové organizace Petiční výbor Věrni zůstaneme. Neušla však pozornosti gestapa a 2. srpna 1940 byla společně s manželem zatčena za práci v Ženské národní radě. Po zjištění napojení na odboj byla tvrdě vyslýchána. Dva roky byla vězněna na Pankráci a na Karlově náměstí, po atentátu na Heydricha byla převezena do Malé pevnosti v Terezíně. Poté byla převezena do Lipska a do Drážďan. Soud s Miladou Horákovou se konal v Drážďanech v říjnu 1944, kde se sama hájila v němčině. Prokurátor jí navrhl trest smrti, který soud nakonec změnil na osm roků káznice. Ten si odpykávala v ženské věznici u Mnichova, v blízkosti Dachau, kde ji osvobodila americká armáda.

Po osvobození v květnu 1945 se vrátila do Prahy, kde se setkala s manželem, který přežil pochod smrti. Po válce velmi aktivně upozorňovala na nebezpečí totalitního režimu. Kvůli tomu byla monitorována StB, která již od konce války byla ovládána právě komunisty. Nadále podporovala lidi usilující o emigraci a zasazovala se proti komunistům. Sama se do emigrace uchýlit nechtěla. Po zatčení Jaromíra Kopeckého v srpnu 1949 si StB nakonec zvolila Miladu Horákovou do role ústřední postavy v inscenovaném spiknutí v čele smyšlené ilegální skupiny. Proces s Miladou Horákovou řízený Karlem Trudákem probíhal od konce května do 8. června 1950. Byl zinscenován jako veřejný politický proces. Poprava byla provedena za bestiálních podmínek na dvoře pankrácké věznice 27. června 1950 v 5:35 hodin. Milada Horákova se stala symbolem odporu proti vládnoucí komunistické straně.

Na den úmrtí Milady Horákové (27. června) připadá Den památky obětí komunistického režimu.

Galerie:

Pietní akt


Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 

Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz