Prostitutka s vražedným přivýdělkem. Dětství bez lásky z ní vytvořilo bestii
Aileen Wuornosová prožila první roky svého života plné násilí páchaného na její osobě. To později promítla do své nesoucitné povahy. Poctivě se nikdy neživila, místo toho kradla, podváděla, holdovala alkoholu, rvala se a v touze po penězích se uchýlila i k vraždám. Údajně v sebeobraně, coby prostitutka, měla být obětí znásilňování. Zvláštní vzorec, který vedl k minimálně šesti prokázaným zabitím.
Lásku jí v dětství nikdo nenabídl, násilí a incest ano
Aileen neměla hezké dětství. Otec rodinu opustil ještě před jejím narozením v roce 1956. Beztak nebylo o co stát, byl to násilnický schizofrenik s psychopatickými sklony. Matka empatii rovněž neznala, ji i jejího bratra nakonec opustila. Šla za vlastními cíli, v nichž jí potomci bránili. Děti se tak ocitly v opatrovnictví prarodičů, ale ani tady to nebylo růžové. Dědeček děti psychicky i fyzicky zneužíval, babička se věnovala spíše alkoholu než výchově a ochraně dětí.
Žádný vztah k intimnostem ani k lidem
Zřejmě její násilné sexuální zážitky z raného dětství vyvolaly Aileeninu perverzní imunitu vůči intimnostem, které chápala spíše prakticky, než citově. Už coby pubertální dívka si tak začala vydělávat prostitucí. K tomu později přibrala i řadu dalších nelegálních činností. Dětství jí ty správné hodnoty do života neposkytlo, avšak i její potenciál byl nezdravý.
K lidem si hledala cestu těžko, spíše jen parazitovala na druhých. Po nezdařeném manželství si do svého života nakonec vpustila ženu, servírku z lesbického klubu Tyriu Mooreovou. Rovněž jejich vztah vázl na nedostatku Aileeniných projevů citu, stejně jako na jejím nadužívání alkoholu. Přesto spolu ženy zůstávaly. Jenže Aileen přibývající věk v kombinaci s důsledky jejího alkoholismu poznamenával. Coby prostitutka už nebyla tolik žádoucí a peníze docházely.
A tak vymyslela další způsob výdělku. Zastavovala muže u silnice, ty následně zavraždila a okradla. Způsob byl stále stejný, muže navnadila vidinou sexuálního styku na odlehlém místě a zastřelila. Žádný soucit, ani osobní zaujetí, jen praktičnost. S chladnou myslí toužila jen po penězích svých obětí.
Zatčení a jedna vymyšlená pohádka za druhou
V důsledku vlastní neopatrnosti byla dopadena. Nabourala v autě jednoho ze zavražděných. Zatčena byla 6. ledna 1991. Doznala se ke všem obviněním a svůj soudní proces s nadšením podporovala řadou báchorek, které byly častokrát protichůdné či bláhové. Zájem médií okořenila například tvrzením, že měla 250 000 milenců, nereálný výrok, který tisk vřele prezentoval dál.
V dospělosti adoptovaná
Po celou dobu soudního procesu se hájila tím, že ji její oběti chtěly znásilnit a to všichni zavraždění muži do jednoho. Z toho důvodu v mnohých vzbuzovala soucit. Takovými byli i manželé Pralleovi. Ti se oháněli tvrzením, že sám Bůh po nich chtěl, aby nebohou Aileen ochraňovali. Nakonec ji dokonce jako dospělou adoptovali. Zdánlivě vlídné gesto, které však bylo spíše motivováno vlastním obohacením i zpropagováním. Od doby adopce totiž šly výdělky z rozhovorů a další mediální činnosti Aileen za nimi. A média je nadšeně vyzdvihovala.
Trest smrti na pokraji šílenství
Vražedkyně byla odsouzena k trestu smrti. Ten byl vykonán 9. října 2002 pomocí smrtící injekce. Den před vykonáním rozsudku poskytla rozhovor (v angličtině pod článkem), v němž bylo patrné její psychické narušení. Pod tíhou svých zločinů, stresující situace a zřejmě i díky dlouhodobému fanatizování svými adoptivními rodiči, ztratila nejspíš rozum zcela. Věřila například, že si ji odvezou andělé a na zem se znovu vrátí s Ježíšem v kosmické lodi. Spravedlnosti tedy nakonec bylo učiněno za dost a odsouzená zřejmě odešla z tohoto světa v opojném zmatení smyslů.
Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata 2. světové války, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).