Záhady kolem nás: prokletý statek Pohádka a jeho zbožný nájemník vrah Roubal

To, že se občas dějí divné věci, které lze jen těžko vysvětlit, musí uznat i naše moderní racionálně směřovaná doba. Někdy, někde je zkrátka něco špatně. Nepříjemné pocity, podivné zvuky, tušení, že na tomto místě je něco nedobrého. Přesně tak se budete cítit v troskách statku, o kterém se s vámi místní nebudou chtít ani bavit. Jediné, co vám řeknou, ať tam nechodíte, že na Pohádce nic pohádkového není. A mají pravdu.


Stavba rodinného hospodářství Christelhof

Historie stavby se začíná psát v 16. století, kdy zde rodina Pangerlových vystavila tři stavení, z nichž do dneška se dochovala jen jedna, nejnovější budova. Statek dostal jméno Christelhof. Leží uprostřed šumavských lesů, blízko Čachrova a jen zhruba 15 km jižně od Klatov. Zpočátku idylické místo stihla tragédie, která jej poznamenala navždy.

Požár, pomsta a prokletí

V květnu roku 1828 vypukl v nedalekém Strážově děsivý požár, který většinu městečka zničil. Rozhořčení obyvatelé hledali viníka. Rozpoutali tak hon na čarodějnice i svůj soukromý inkviziční proces. Cílem jejich pomsty se stala stařena, která žila v chatrči nedaleko statku. Byla známá svojí znalostí bylin i mícháním různých lektvarů. Žila sama, lidem se vyhýbala. Místní právě ji obžalovali ze založení požáru a nařkli ji z čarodějnictví.

Ženu vyvlekli z obydlí a na louce ji začali lynčovat. Házeli po ní kameny a způsobovali jí utrpení na těle i na duši. Stařena, na pokraji svých sil, proklela místní statek, než vydechla naposledy.

A smůla se začala lepit na boty, vlastně na statek

Čas plynul dál a na starou bábu kořenářku se zapomnělo. Nezapomněli však obyvatelé prokletého stavení. Jejich klid údajně začaly narušovat zvláštní zvuky a vidiny, tísnily je nepříjemné pocity. Statek obestřela smůla. Syn majitelů bojoval ve druhé světové válce a všechny nástrahy přečkal ve zdraví. Smrt jej zastihla při cestě domů, a to v těsné blízkosti statku. Byl zastřelen.

Pangerlovi usedlost opustili v roce 1947, kdy jakožto německá rodina museli na základě Benešových dekretů opustit republiku. Štěstí se však do stavení nevrátilo ani po jejich odchodu. A to i přesto, že bylo v rámci počešťování německých názvů přejmenováno na Pohádku. Zřejmě díky své poloze, která nabízí skutečně pohádkové prostředí lesů a luk.

Obyvatelé se střídali, nikdo zde nemohl vydržel dlouho. Zaznamenán je i případ sebevraždy. Muž se zde oběsil poté, co jeho žena, jako smyslů zbavená, vzala děti a odebrala se do místních hustých lesů.

Nový nájemník a inferno na Pohádce

Klid a nový začátek zde hledal i tehdy čtyřicetiletý Ivan Roubal. Do roku 1989 člen Svědků Jehovových, člověk, který v rámci své věrouky odmítal boje, válku, ctil Bibli a Boha. Svědkové Jehovovi hlásají přicházející Armagedon, kdy lidé nehodní božího království zemřou. Vlastní Armagedon se zřejmě rozhodl rozpoutat sám Roubal.

Jakkoli již při svém příchodu na statek nežil životem zcela spořádaným, na vraždění možná v tu dobu ani nepomyslel. Na usedlosti se chtěl věnovat chovu dobytka.

Jak pobyt na statku působil na Roubala samotného, zda i jemu se zde zjevovaly divné postavy nebo slyšel klapot dřeváků či sténání, nevíme. Pravdou ale je, že za dobu svého pobytu zde má na svědomí nejméně pět vražd.

Roubal měl údajně své oběti vraždit právě na statku Pohádka, přičemž několik z nich nebylo nalezeno. Sám se prý chlubil, že jejich těla dal sežrat prasatům, která choval. Konkrétně se mělo jednat o klatovského podnikatele Františka Heppnera a jeho ruskou přítelkyni. Své oběti údajně svázal do kozelce a nechat je se postupně zadusit váhou těla.

Roubal byl roku 1997 odsouzen na doživotí a Pohádka začala chátrat. Již se nenašel nikdo, kdo by na tomto místě chtěl žít. V roce 2010 stavení dokonce vyhořelo. Žhář nebyl nikdy dopaden, ale je více než pravděpodobné, že šlo o někoho z místních obyvatel, kterým je stavení trnem v oku a budovou, která přináší jen zlo.

Děsivá Pohádka dnes – vyhledávaná atrakce

Dnes je z Pohádky ruina, která láká lovce záhad, okultisty i dospívající mládež, hledající dobrodružství. Na místě se údajně stále dějí divné věci. Obzvlášť v noci jsou prý slyšet děsivé zvuky a zjevují se tajemné postavy. Návštěvníci trpí pocity zmatení, úzkosti, objevují se hlodavé sebevražedné myšlenky. Lokálně lze cítit nevysvětlitelný chlad, selhává zde elektronika, zastavují se hodinky.

Mezi místními existuje řada pověr a domněnek. Pobyt na statku prý zanechává následky. I po opuštění místa s sebou můžete nést onu ponurou sebezničující náladu. Zůstat zde přes noc, je pak jisto jistě zárukou budoucí tragédie. Pohádka má dodnes ukrývat kompromitující materiály, které tam prý čas od času jezdí hledat lidé v tmavých oblecích a drahých autech.

Do jaké míry pobyt zde ovlivnil Roubalovy vražedné sklony nelze říct. To, že se ale jedná o podivné místo, je faktem mnohokrát potvrzeným. Prokletí tak zřejmě zafungovalo.

Ivan Roubal zemřel ve vězení v červnu 2015. Bylo mu 64 let.

Galerie: