Výstava Sandarmoch – kde stromy mají tváře je k vidění v Plzni
V pátek 25. srpna 2023 byla v plzeňské Papírně zahájena výstavya Sandarmoch – kde stromy mají tváře. Expozice je věnována pamětnímu místu Sandarmoch v ruské Karélii, popravišti z dob stalinského teroru v letech 1937–1938 a jeho objeviteli Juriji Dmitrijevovi, historikovi ze sdružení Memorial, odsouzenému dnešním ruským režimem k 14 letům v trestanecké kolonii.
Na místě je k dispozici také stejnojmenná publikace, jejíž koupí návštěvníci mohou podpořit činnost neziskové organizace Gulag.cz. Publikace obsahuje zkrácenou verzi výstavních panelů, ale především katalog všech uměleckých děl, která jsou součástí výstavy. Díla vytvořili převážně ruští autoři a reflektují v nich tragické důsledky nedořešené ruské minulosti do současnosti. Po Praze, Brně, Liberci a Opavě se jedná již o páté zastavení výstavy. Více o výstavě: www.gulag.cz/sandarmoch.
Výstava představuje i osobní předměty Jurije Dmitrijeva, které používal během svých badatelských expedic, a také jeho nálezy z odhalených masových hrobů. Návštěvníci se dozvědí podrobnosti o historii Sandarmochu, včetně výrazné české stopy (zemřelo zde šest Čechů). Výstava ukáže i dokumenty o Ukrajincích působících ve 20. letech 20. století v Československu, kteří se později vrátili do vlasti, byli zatčeni a popraveni právě v Sandarmochu. Návštěvníci se dozvědí více také o ruském sdružení Memorial, které od konce 80. let mapuje historii sovětských represí a nyní čelí likvidaci ze strany Putinova režimu.
Součástí expozice je výstava uměleckých děl inspirovaných tématem a jeho přesahem do současnosti. Pro tuto část výstavy organizátoři zveřejnili otevřenou výzvu, na kterou zareagovalo neuvěřitelných sedm desítek umělců z různých zemí světa. Největším překvapením ovšem byl obrovský zájem umělců z Ruska, svědčící o tom, že téma vyrovnání se s vlastní minulostí je ve světle agrese na Ukrajině o to aktuálnější. „Ne všichni v Rusku věří tomu, co jim oficiální státní propaganda předkládá, a bez ohledu na možné represe mají potřebu svou frustraci veřejně vyjádřit,” říká jeden z autorů výstavy Štěpán Černoušek.
Kromě Ruska svá díla přihlásili i umělci z Ukrajiny, Česka, Estonska, Polska, Německa, Slovenska, Nizozemska a USA. Odborná porota v čele s kurátorem Michalem Pěchoučkem vybrala díla 35 umělců, která se stala součástí výstavy a na každém jejím zastavení je vystavena část z nich. Publikace představuje nejen díla, která jsou součástí výstavy, ale také ta, která se vydražila ve veřejné aukci. Výtěžek z aukce je věnován na humanitární pomoc Ukrajině.
Výstavu je možné zhlédnout v Patře Papírny Plzeň od 24. 8. 2023 do 26. 9. 2023. Otevřena je od pondělí do pátku v čase 12:00 až 18:00 a v sobotu v čase 13:00 až 18:00.
Sandarmoch je vzdálené místo v ruské Karélii, poblíž finských hranic, kde se odehrál masakr, který měl být zapomenut. V letech 1937–1938, kdy vrcholily stalinské represe, zde bylo popraveno přes 6 tisíc osob 56 národností. Vedle mnoha Rusů, Karelů, Finů, Ukrajinců a dalších evropských i sovětských národností zde zahynulo i šest Čechů. Sandarmoch neupadl v zapomnění hlavně díky historiku Juriji Dmitrijevovi ze sdružení Memorial. Dmitrijev spolu s kolegy z petrohradského Memorialu přesnou polohu Sandarmochu objevili v roce 1997 a v dalších letech se jim podařilo zdokumentovat a dohledat jména většiny popravených.
Vztah ruské společnosti k Sandarmochu se za 25 let zásadně proměnil. Zpočátku úřady práci Memorialu a Dmitrijeva podporovaly. Ale poté, co se v roce 2014 Dmitrijev otevřeně postavil proti ruské agresi na Ukrajině, začal být pronásledován a v současnosti je za vykonstruované provinění odsouzen k 15 letům pobytu v lágru. Mezinárodní Memorial, zastřešující organizace ze sítě Memorialu, byla vloni v Rusku soudem zlikvidována.
Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.
V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.