Sekerník z Austinu. Přezdívka sériového vraha, který nebyl nikdy dopaden
Jeho běsnění trvalo pouhý rok. Míra brutálnosti jeho činů však překračovala jakákoliv měřítka. Nejprve se zaměřoval na služebné tmavé barvy pleti, nakonec však strachem sužoval celý Texas. Neznámý vrah totiž udeřil i v měšťanské střední třídě. A jak se objevil, tak nakonec i zmizel. Jeho identita nebyla nikdy odkryta.
Vrah služek
Přezdívek získal za dobu svého řádění hned několik. Kým byl doopravdy, se nikdy nezjistilo. Jisté je ale to, že poprvé udeřil na sklonku roku 1884. Jeho předposlední den se nesl ve znamení zděšení. Poblíž hospodářského stavení v Austinu byla nalezena mrtvola ženy. Jednalo se o mladou černošku, která bydlela v domě svých pánů. Žena byla vyvlečena do mrazivé noci, znásilněna a pak umlácena takovým způsobem, že i policisté odvraceli zrak. Probíhající vyšetřování přineslo jen pramálo indicií, nezbývalo tak, než doufat, že násilník neudeří znovu.
To se ale ukázalo jako přání upřímné, avšak zcela mylné. Vrah služek (nebo také třeba O. Henry), jak se mu později začalo říkat, se ve skutečnosti stal jedním z prvních amerických sériových vrahů. Po prvním útoku se sice odmlčel na dlouhých pět měsíců, pak však udeřil o to intenzivněji.
I další oběti byly černošky, pracující jako služebné. Byly zabity tak brutálně, že mnohdy bylo složité představit si jejich původní vzhled. Lebka sekerou téměř rozpůlená s obnaženým mozkem, vytékajícím z rány, hlava probodaná nožem, nabodnutá na železné tyči nebo rozmlácená cihlou, usekané údy, válející se kus od mrtvol, to byly hrůzné nálezy několika dalších měsíců.
Od služebných ke ctihodným měšťanům
Skutečnost, že jsou vražděny jen černošky na nízké sociální úrovni (pozn. vrah výjimečně zaútočil i na případné blízké spolubydlící, kteří byli jen „ve špatný čas, na špatném místě“, ti ale nebyli jeho cílem), vyvolávala jakýsi sobecký klid obyvatel střední třídy. Ale jen do Vánoc roku 1885. Na Štědrý den totiž byla v hlavním městě nalezena mrtvola bělošky, patřící k austinské střední vrstvě. Způsob provedení exekuce byl shodný s předchozími vraždami, i v tomto případě došlo k devastaci lebky. Tentokrát ji vrah rozsekl sekerou a k zemi připevnil vraženou tyčí. Nebylo pochyb, že se jedná o stejného pachatele.
Téhož dne bylo v pozdních hodinách nalezeno další zohavené tělo, opět jedné z městských paniček. Hrůza obyvatel Austinu byla všudypřítomná.
Jedna z obětí šíleného vraha:
Prevence jako řešení
Byla uspořádána veřejná schůze, na které se hledalo řešení této tíživé situace. Policie tápala, neexistoval žádný vážně podezřelý, všechny nejisté stopy se ukázaly jako mylné. Obyvatelé se tak dohodli na tom, že se pokusí zvýšit bezpečnost ve svém městě. Toho chtěli docílit řadou preventivních opatření, ať už častějšími bezpečnostními hlídkami v ulicích, vylepšením veřejného osvětlení nebo dřívější zavírací dobou v hostincích.
Zda to byly právě tyto přijaté kroky, které vraždění zastavily, velmi těžko hodnotit. Faktem ale je, že od Vánoc už Sekerník nikdy neudeřil.
Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.
Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata 2. světové války, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).