Foto: ZČU

Smrt Jana Masaryka se znovu vyšetřuje. Podle odborníků ze ZČU nemuselo jít o vraždu

Smrt Jana Masaryka, československého politika a diplomata, ke které došlo v noci z 9. na 10. března 1948, nemusela být vražda. S touto verzí případu přišli na konci loňského roku výzkumníci Jan Špička z centra NTC Západočeské univerzity v Plzni a Martin Čermák, absolvent ZČU, který se okolnostmi nejasného úmrtí Jana Masaryka zabývá už několik let. K novému závěru dospěli pomocí moderních metod, které v době posledního vyšetřování nebyly k dispozici.

Naposledy byl Masarykův případ zkoumán v roce 2003 a byl uzavřen jako vražda, jejíž pachatel je neznámý. Dvojice badatelů ale tvrdí, že Jan Masaryk nemusel zemřít cizím zaviněním. „Naším cílem bylo zjistit, jestli mohl Masaryk bez cizího přičinění dopadnout do místa, kde je jeho tělo zdokumentováno, nebo jestli mohlo být tělo vyhozeno či vystrčeno z okna. Potřebovali jsme tedy zjistit, s jakým zrychlením by muselo tělo padat, aby dopadlo na finální místo,“ říká Jan Špička. Toho s tématem oslovil Martin Čermák, který dříve v Černínském paláci, kde Masaryk zemřel, pracoval.

Oba badatelé použili k výpočtům nejmodernější software Virthuman, který je používaný ve výzkumném centru NTC v Plzni pro analýzu chování lidského těla při dopravních nehodách. Na místě naměřili výšku oken, římsy a další potřebné údaje pro přesný popis místa tragické události. Pomocí figuranta a dochované fotodokumentace zaměřili polohu Masarykova těla na dlažbě. Následně při experimentálním měření za pomoci dobrovolníků, kteří měli na pase umístěný akcelerometr, počítali zrychlení při různých variantách skoků a pádů.

Výsledná data s měření použili při dvojím modelování situace – v šikmém vrhu a s využitím softwaru Virthuman. „V obou případech se prokázalo, že do polohy, do které Jan Masaryk dopadl, se člověk může dostat sám, bez pomoci jakékoliv vnější síly,“ říká k situaci Jan Špička. Pro polohu, v jaké bylo v roce 1948 vyfoceno bezvládné tělo Jana Masaryka, se jeví jako nejvíce pravděpodobný normální odskok s použitím rukou. Tomu odpovídají i zranění, ke kterým při pádu došlo. Vyhození nebo vystrčení považují vědci za málo pravděpodobné, protože případný útočník by musel vylézt na římsu a Masaryka strčit.

V nedávné době se objevil ještě jeden podnět k vyšetřování smrti Jana Masaryka. Tím je nahrávka výpovědi policisty z roku 1968, který byl v roce 1948 jako první na místě tragédie. Na záznamu tvrdí, že bylo tělo upraveno k fotografování a na fotografii chybí kůstky z roztříštěných nártů, které měl policista před zdokumentováním sesbírat. Podle Jana Špičky a Martina Čermáka však nahrávka nepřináší informace, které měly zpochybňovat výsledky jejich měření. „Pokud došlo k manipulaci s tělem předtím, než bylo vyfoceno, muselo jít nanejvýš o přetočení z boku na záda nebo posunutí ruky,“ domnívá se Jan Špička. Symetrická poranění chodidle, pánve a žeber dokazují, že tělo nejprve dopadlo na nohy a pánev, hlava poškozena nebyla. Následně se tělo posunulo a dopadlo na bok nebo na záda.

Martin Čermák a Jan Špička podali podnět ke znovuotevření vyšetřování tohoto případu. Oba jsou na základě nových měření přesvědčeni, že se nejedná o vraždu nebo že se stala jiným způsobem, než ukazují výsledky posledního vyšetřování. Podle badatelů je ve veřejném zájmu vyšetřit a pochopit okolnosti smrti Jana Masaryka.

Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu již přijal příkaz k obnovení vyšetřování od státního zástupce a oba muži byli osloveni s žádostí o spolupráci při vyšetřování.

Galerie:

Měření v Černínském paláci.
Zdroj: ZČU


Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 

Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz