Tylův náhrobek bude restaurován. Mikulášský hřbitov se stane průchozím
Replika smuteční sochy v místě posledního odpočinku Josefa Kajetána Tyla v Plzni na Mikulášském náměstí bude restaurována. Místo, které bylo opakovaně cílem vandalů bylo po dlouhou dobu kryto bedněním. Nyní je socha opět odkryta. Město chystá i proměnu celého hřbitova.
Socha projde kompletní restaurací, následně bude náhrobek chráněn skleněnou bariérou.
Náhrobek je zdařilou replikou původního díla a na Tylův hrob byla osazena v roce 2011. Originál z roku 1858, jehož autorem je Antonín Wildt, je uložen v depozitáři. Toto pískovcové dílo totiž v minulosti poničily průmyslové spady. Autorem repliky je Jakub Vlček, který tvořil ze stejného materiálu jako jeho předchůdce Wildt, tedy z jemnozrnného mšenského pískovce.

Dominantu pomníku tvoří socha truchlícího anděla v plášti s rozevřenými křídly. Pravou rukou se opírá o náhrobní stélu, kterou zdobí vavřínová větev na pergamenovém listu a dvojice divadelních masek, levou rukou pokládá anděl na hrob národního buditele vavřínový věnec. Socha stojí na pískovcovém soklu, v jehož čele je mramorová pamětní deska připomínající Tyla. Na podstavec přibyla koncem 19. století kovová lucerna.
Josef Kajetán Tyl, významná osobnost českých kulturních dějin, je s Plzní neodmyslitelně spjat. Poprvé naše město navštívil s Hilmerovou kočovnou divadelní společností v roce 1829, v červenci roku 1856 zde na své divadelní pouti onemocněl a posléze zemřel. Jeho jméno nese Divadlo J. K. Tyla a ve městě má kromě náhrobku také pomníky u Velkého divadla a na Mikulášském náměstí. Pokud hovoříme o národním buditeli J. K. Tylovi, opomenout nesmíme ani cenný rukopis jeho hry Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka z Tylovy pozůstalosti umístěné v Archivu města Plzně s písní Kde domov můj, která se následně stala národní hymnou. Letos je to právě 190 let od doby, kdy poprvé tato budoucí česká hymna zazněla na jevišti pražského Stavovského divadla.

Mikulášský hřbitov sloužil od roku 1414, původně k pohřbívání chudiny. Později získal oblibu a byli na něm pochováváni významnější občané. Koncem 19. století byl už obklopen městskou zástavbou, a proto se tam začátkem 20. století pohřbívat přestalo.
Město Plzeň nyní rozpracovává záměr na jeho další úpravy. „V plánu je udělat z Mikulášského hřbitova průchozí odpočinkový park, jímž by vedly cesty, jež by spojovaly Mikulášské náměstí s prostorem u kostelíku U Ježíška a s pravým břehem řeky Radbuzy. Díky tomu by se na Mikulášském hřbitově zvýšila návštěvnost, a tím snížily podmínky pro vandalismus. Kde se pohybuje více lidí, nedochází tak často k ničení. Prostor je více pod veřejnou kontrolou,“ poznamenal náměstek Aleš Tolar.
Místo, o kterém píšeme:
Plzeňačka, která se aktivnímu psaní věnuje od roku 2017, je hybnou silou několika magazínů. Myslí především na čtenáře a aktuální témata zpracovává do jednoduché a čtivé formy.