Zašlá sláva západočeských pivovarů. Pivovar ve Stodě byl trnem v oku i plzeňským gigantům
Západočeské město Stod je dalším z těch, která kdysi dávno svým zlatavým mokem konkurovala Plzni. Místní pivo bylo vyváženo i do zahraničí. A sladu, základní suroviny pro výrobu piva, si dokázal vyrobit snad nejvíce v kraji.
Králův dar klášteru
Město Stod, které roku 1235 původně daroval král Václav I. nedalekému klášteru v Chotěšově, poměrně rychle rozvinulo svůj potenciál. A tak v dalším století získal statut městyse a nadále se slibně rozvíjel. Řemeslům se zde dařilo a město se chlubilo řadou cechovních mistrů. Od poloviny 16. století se začíná psát také zlatá doba zdejšího pivovarnictví.
Stodu se dařilo i ve stoletích následujících, a tak byl roku 1850 na město povýšen oficiálně. To už se chlubil dvěma cihelnami, rovněž dvěma mlýny a také pivovary. Historii stodského piva totiž nepsal jeden pivovar, ale byly dva.
Rusův „měšťanský“ pivovar
Oprávnění k vaření piva získal Stod roku 1544. Byl tak zřízen pivovar první, původně pojmenovaný podle svého tehdejšího majitele. Jakkoli prosperoval, v průběhu let se rozrůstal a činným byl dlouhých 369 let, postupně jej zastínil podnik nový a pivo zde stáčené získalo na prestiži.
Pivovarská akciová společnost a zahraniční věhlas
Pro vznik akciové společnosti bylo zapotřebí získat koncesi. 28. září 1872 se tak stalo. Ministr vnitra ji udělil nejen stodskému purkmistrovi Seifertovi, ale i ostatním měšťanům a Stodský akciový pivovar se svými úspěchy postupně stal trnem v oku plzeňským pivovarským gigantům.
Po roce 1930 dopadla na přední plzeňské pivovary hospodářská krize. Lidé si nemohli dovolit utrácet tolik co dřív, začali tak vyhledávat levnější varianty piv mimoplzeňských. V té době se tak dařilo i Stodu a zvýšené poptávce se pivovar obratem přizpůsobil. Například v roce 1933 vyrobil úctyhodných 35 000 hektolitrů piva. Pivovar překonal i ničivý požár. V půli května 1933 plameny pohltily sladovnu i varnu. Pivo se zde však vyrábělo ještě dlouho poté, protože byly ztráty v nákladu jednoho milionu korun znovu obnoveny.
Věhlasným se nestalo pouze pivo. Místní slad dosahoval takové kvality, že poptávka po něm překročila české hranice. Roku 1980 patřil místní pivovar k největším výrobcům sladu v západních Čechách. Prostory sladovny se osvědčily i jinak, ve sklepích se tu pěstovaly žampiony, jejichž lahodná chuť lákala zákazníky u nás i v zahraničí.
Konec zlatých časů
Ať už desítka, jedenáctka, pivo sedmistupňové nebo tmavé, Stod dodával svůj zlatavý mok zákazníkům až do konce roku 1981. Sladovna svůj provoz udržela do dubna 1985, kdy i ona ukončila činnost.
Galerie:
Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.
Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata 2. světové války, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).