Hlávkovi. Volné dílo

Život ve stínu. Příběh oddané a tolerantní Zdeňky Hlávkové – Havelkové

Josef Hlávka je známá osobnost patřící k chloubě západních Čech. Jeho působnost a věhlas překročily hranice českého území. Hlávkovo život byl naplněn především prací. I přesto si našel čas na lásku. Když zemřela jeho první žena Marie, pojal za manželku Zdeňku Havelkovou. Její jméno je dnes ne příliš známé. Stín druhořadosti ji však zahaloval ještě za života.

Intelektuální a emancipovaná

Zdeňka Havelková (1843 – 1902) pocházela z českého šlechtického rodu. Byla vzdělaná i hudebně nadaná. Když vzplanula jejich láska, byla to již čtyřicátnice, ale šlo o dámu na úrovni. Po létech prožitých cestováním a svobodomyslnými úvahami se přestěhovala na zámek v Lužanech, kde Hlávka pobýval, a přijala pevně nastavené konzervativní poměry.

Naučila se běžným domácím povinnostem a byla i pozornou hostitelkou. Během častých návštěv umělců a myslitelů trpělivě snášela své druhotné postavení, které coby žena měla. Volný čas si krátila typicky ženskými pracemi, které byly pro její pohlaví přípustné. Nelze říct, že by trpěla, vždyť po boku svého chotě dobrovolně zůstávala. Avšak její niterní rozhled a životní názory v duchu emancipované revolty musely vzít za své a ustoupit roli spořádané manželky.

Přečtěte si o životě Josefa Hlávky:

Stín živých i té mrtvé

Přesto snad možno konstatovat, že to v Lužanech lehké neměla. Za zády jí stále byly její dvě tchyně, matka Josefova i ta Mariina. Obě totiž s novomanžely sdílely domácnost.

V celém zámku na ni však doléhala i památka na Hlávkovu první ženu. Stěny zdobily Mariiny obrázky, prostírání krášlily její výšivky, servírovalo se v porcelánu, opatřeném jejím monogramem.

A namísto bezmezné lásky, obdivu a pozornosti svého manžela narazila na Josefův silný pragmatismus. Ne že by ji nemiloval, jen to byl člověk praktický se spíše racionálním, než citovým nastavením a projevy. A navíc práce a obroda českého kulturního a uměleckého dědictví jej plně zaměstnávalo. A tak Zdeňka na zámku žila tiše a ukázněně, jak se od manželky muže takovéhoto kalibru sluší a patří. Stejně jako jeho první žena, ani ona jej nepřežila, nedožila se ani šedesáti roků. Po Josefově boku strávila šestnáct let.

I po smrti zůstala tou druhou, Hlávkova nadace nese název „Nadání Josefa, Marie, a Zdeňky Hlávkových“, i zde tak stojí za jeho láskou ze studentských let Marií.

Podívejte se na zámek v Lužanech, kde Josef Hlávka i jeho ženy trávili značnou část svého života:

Zdroje: Brožura Kulturní a historické muzeum na zámku Lužany; prohlídkaFotky: autorka