Archeologové našli v Letech hroby obětí nacistického pronásledování Romů

Archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni odhalili v Letech na Písecku v místech romského koncentračního tábora hrob s kosterními pozůstatky ženy ve věku do čtyřiceti let a hrob dítěte. Odkryto bylo také dalších sedm jam. Podle Pavla Vařeky, který výzkum vedl, se tak vůbec poprvé na území Evropy podařilo odhalit hroby obětí nacistického pronásledování Romů.


Cílem výzkumu v Letech bylo určit přesnou polohu tamního hřbitova, určit způsob pohřbívání obětí a také stav ostatků. Archeologické práce odstartovaly 19. srpna 2019 a k prvním nálezům došlo na konci měsíce. Významnou roli během průzkumu hráli i pamětníci, kteří vědcům doporučili hledat západně od památníku. Podle nich by se právě tam mohly hroby nacházet.

„Nedaleko od žulového památníku bylo zjištěno sedm hrobových jam, které považujeme za součást tzv. provizorního táborového hřbitova, kde bylo v lednu až dubnu 1943 pohřbeno 120 vězňů, převážně dětí,“ potvrdil správnost místa doporučení Pavel Vařeka, vedoucí katedry archeologie Fakulty filozofické ZČU.

Nalezené ženské pozůstatky byly uložené v rakvi. Vědci se nyní chystají provést porovnání DNA zemřelé s výsledky testů DNA žijících příbuzných obětí holokaustu Romů a následně se pokusí ženu identifikovat. Druhý nalezený hrob patří dítěti, které se nedožilo ani jednoho roku. Rakev byla uložena pouhých 20 cm pod povrch a zasypána vápnem. Z kosterních pozůstatků se tak moc vzorků nedochovalo.

„Pozůstalí po romských obětech nacismu s úlevou přivítali skutečnost, že se po sedmi letech pochybností o místu hrobů obětí letského koncentráku geologickým a antropologickým zkoumáním konečně zjistilo, že se hroby členů našich rodin nacházejí na ploše, na které pomník věnovaný obětem tábora prezidentem Václavem Havlem stojí. Tím ale naše práce nekončí. Zbývá ještě prostor, kde se hroby potvrdily, označit a upravit tak, aby se po nich nešlapalo, pietu doplnit o kříž a umístit klekátko, které návštěvníkovi poslouží k pomodlení se a případně k prosbě za odpuštění,“ dodává k nálezu Čeněk Růžička, předseda Výboru pro odškodnění romského holokaustu.

Archeologové se chystají na průzkum v prostoru bývalého vepřína, kde se nacházela převážná část romského koncentračního tábora. Budova objektu má být podle ředitelky Muzea romské kultury Jany Horváthové zbourána do konce roku 2020 a poté na místě vznikne památník romského holokaustu.

Galerie: