Centrum stavitelského dědictví Národního technického muzea v Plasích získává cennou historickou dokumentaci Ing. Bohumíra Baxy
Až ve čtvrtek 28. března tohoto roku zahájí Centrum stavitelského dědictví NTM v Plasích u Plzně již svou 10. návštěvnickou sezónu, budou si moci badatelé z řad odborné veřejnosti – krom jiných novinek – prolistovat rozšířenou sbírkou cenné odborné literatury.
Právě v těchto dnech Národní technické muzeum, které za obnovou rozsáhlého areálu v Plasích stojí, obdrželo poslední část odborné knihovny Ing. Bohumíra Baxy – čestného člena České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), v níž několik let působil i jako člen Stavovského soudu, nebo Českého svazu stavebních inženýrů. Slavnostní převzetí poslední části této výjimečné knihovny se uskutečnilo 13. března 2024. Krátce poté, 22. května, oslaví Ing. Baxa 90. narozeniny.
„Středoškolské učebnice, pomůcky pro projektování a především svědomitě a pečlivě vedené sešity z odborných předmětů a školní práce Ing. Baxy tvoří nejcennější část daru. Vytváří velmi hodnotný soubor informací o způsobu a úrovni výuky na středních odborných školách v období těsně po polovině 20. století, kdy byla dovednost precizního technického rýsování a kreslení stále ještě nezbytnou potřebou a dobrou vizitkou každého studenta i projektanta,“ potvrzuje Ing. Lukáš T. Hejný, vedoucí oddělení architektury a stavitelství Národního technického muzea.
Podle Ing. Roberta Špalka, předsedy ČKAIT, dar Ing. Baxy mapuje vývoj stavitelství a projektování v posledních bezmála sedmdesáti letech: „Ukazuje, co museli zvládnout a umět studenti v padesátých letech minulého století. To je velmi zajímavé zejména z pohledu současných problémů technického vzdělávání.“ Vyzdvihuje nejen odborné působení a přínos letošního jubilanta, ale rovněž na pohnuté osudy jeho i jeho rodiny, jež musela přetrpět persekuce během 2. světové války a následně i 40 let komunistického režimu. Osud Ing. Bohumíra Baxy a jeho blízkých se staly součástí projektu Paměť národa.
Vzhledem k zapojení jeho rodičů do protiněmeckého odboje a působení strýce v letce RAF už jako dítě zakusil četné útrapy. Ty se vystupňovaly po roce 1948, kdy s ohledem na živnost tatínka a strýce v britském Královském letectvu, nemohl navázat na rodinnou tradici nábytkáře a stavitele – a musel začít svou profesní dráhu jako zedník. Z pohledu vládnoucí garnitury tím odčinil svůj kádrový původ a mohl si dodělat i Vyšší průmyslovou školu stavební v Plzni.
S útrapami ze strany nacistů i následně i komunistů souvisí to, že si Ing. Bohumír Baxa uchoval nejen odbornou literaturu, ale i kompletní školní učebnice, sešity a potřeby. Sám však na tuto etapu nevzpomíná s hořkostí – na Plzeňsku a Karlovarsku se takto „od píky“ podílel na realizaci desítek staveb.
Studium stavební fakulty mu bylo umožněno až v šedesátých letech, během uvolňujících se poměrů. Krátce po jejím absolvování začal pracovat jako projektant, po čase dokonce jako vedoucí projektant. Jen díky šťastné souhře okolností na svém postu zůstal i po okupaci vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968, proti níž ostře a veřejně vystupoval.
Revoluce v roce 1989 byla pro Ing. Baxu, tehdy již zkušeného pětapadesátiletého a respektovaného projektanta v oblasti pozemních staveb, impulsem pro vstup do veřejného života. Vybudoval kontrolní výbor na tehdejším okresním národním výboru v Karlových Varech. A prostřednictvím karlovarské oblastní kanceláře ČKAIT začal být velmi aktivní i na stavovské a profesní úrovni. Projektové zkušenosti v 90. letech zúročil i v oblasti vědy a výzkumu. Již v relativně pokročilém věku 75ti let nastoupil na stavební misi v Ázerbájdžánu, kde mezi lety 2008 až 2009 pracoval jako supervisor pro společnost Bureau Veritas Czech republic.
Ing. Bohumír Baxa stál u vzniku plaského Centra stavitelského dědictví. Spolupodílel se na vytvoření prvotní ideje v roce 2000 společně například se svým kolegou z Karlových Varů, Ing. Svatoplukem Zídkem (1943 – 2023), s nímž ho pojilo nejen přátelství, ale i práce v Českém svazu stavebních inženýrů i aktivní role v České komoře autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Díky jejich vztahu k technickým památkám a industriálnímu dědictví pomáhali zdárnému uskutečnění projektu Národního technického muzea v Plasích.
Dar obsahuje i řemeslné náčiní a další prvky z truhlářské dílny tatínka Bohumíra Baxy, které jej ovlivnily na profesní dráze projektanta v oboru pozemních staveb. Sám nechce vyjadřovat cenu svého věcného daru. Hovoří raději o nehmotné hodnotě, která může být inspirací i pro nejmladší generací návštěvníků komplexu v Plasích při jejich možné volbě technické, nejlépe stavební profese. A s odkazem na původně sakrální charakter kláštera vyzdvihuje alespoň jeden titul – „bibli všech projektantů“: Navrhování staveb od Ernsta Neuferta, která poprvé vyšla v Německu v roce 1936, poslední české vydání je z roku 2000 a jde 35. vydání! To, které Ing. Bohumír Baxa věnoval knihovně Centra stavitelského dědictví, bylo vydáno v roce 1995 a jde o dar za jeho celoživotní přínos, jehož se mu dostalo ze strany ČKAIT.
Ing. Bohumír Baxa je celoživotně věrný svému krédu: „Práce je život. Dokud můžu pracovat, žiju.“ Ostatně o jeho výjimečné vnitřní morální integritě a skromnosti svědčí komentář, kterým doprovodil předání poslední část svého archivu: „Cením si tvořivých hodnot společenství lidí a jsem rád, že mohu přispět a plnit i odkaz rodičů, prarodičů a strýce generála Antonína Lišky (stíhacího letce RAF), kteří přežili hrůzy 2. světové války a dokázali být součástí světa dobré vůle a svobody, který po roce 1945 se sjednotil pod dvěma slovy: „NIKDY VÍCE“. Tak se dnes dívám na svět.“
Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.