Svoboda není dar a na historii nesmíme zapomínat. Novinář Karel Sedláček převzal v Plzni Cenu 1. června
Hlasatel a redaktor, spisovatel a popularizátor vědy a techniky Karel Sedláček, který se v srpnu 1968 podílel na protiokupačním vysílání Československého rozhlasu v Plzni, obdržel Cenu 1. června. Převzal ji včera při slavnostním zasedání Zastupitelstva města Plzně, jež se konalo u příležitosti výročí 1. června 1953, kdy Plzeňané protestovali proti měnové reformě. Cenu Plzeň uděluje za významný přínos k objasnění a prosazení principů demokracie, svobody a spravedlnosti, za důstojnou obhajobu lidských práv a svobod prostřednictvím tisku, rozhlasu a televize.
Karlu Sedláček pracoval jako rozhlasový hlasatel a redaktor Československého rozhlasu, Rádia Svobodná Evropa a pražského deníku Svobodné slovo. Jako jeden z nejmladších hlasatelů roku 1968 oznamoval násilné vniknutí vojsk cizích armád Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa. I přesto, že se jednalo o velmi těžké chvíle, ponechal si svůj klidný a pevný hlas. Sdělil zprávu, která společností otřásla a ukončila naděje na svobodný život. I poté, co v 80. letech pracoval mimo svůj obor, od svých hodnot neupustil a po sametové revoluci se ke své práci vrátil.
„Cítím se dojatý a velmi děkuji městu Plzni, že si na mě vzpomnělo. Cenu 1. června vnímám nejen jako uznání mé práce, ale také jako ocenění práce Československého rozhlasu. Obzvlášť v době, kdy jsme během protiokupačního vysílání vzbuzovali v lidech naději, že jednou přijde čas svobody a demokracie. Ten opravdu přišel, ale měli bychom si stále uvědomovat, že svoboda není dar a na historii nesmíme zapomínat,“ uvedl Karel Sedláček.
Karel Sedláček se narodil 28. května 1941 v Praze. Po studiích na strojní průmyslovce nastoupil v roce 1959 do Závodů V. I. Lenina v Plzni. O rok později uspěl v konkurzu do plzeňského studia Československého rozhlasu a stal se jeho nejmladším hlasatelem. Vystudoval dálkově Fakultu sociálních věd a publicistiky UK a působil i v Divadle Alfa.
V srpnu 1968 se zapojil do vysílání proti okupaci. Kvůli nesouhlasu s nastupující normalizací rozhlas na konci téhož roku opustil. Později působil jako tiskový tajemník festivalu Finále Plzeň nebo ve Večerní Plzni. Dne 21. listopadu 1989 jako první promluvil na demonstraci Občanského fóra na Václavském náměstí. Své i cizí vzpomínky zachytil v knihách jako Volá Svobodná Evropa, Balkón, fenomén listopadu 1989 nebo Vzpomínky na Plzeň – Čas lámání chleba a charakterů.
Cena 1. června je od roku 1993 udělována jako připomenutí událostí, které se v Plzni odehrály 1. června 1953. Škodováci i další obyvatelé města otevřeně vystoupili proti komunistickému režimu, aby vyjádřili nesouhlas s měnovou reformou. Jedno z prvních povstání proti komunistickému režimu v Evropě bylo potlačeno a v souvislosti s nepokoji bylo v Plzni odsouzeno více než tři sta osob, některé až na 14 let vězení. Laureát si ocenění přebírá na slavnostním zasedání Zastupitelstva města Plzně, které se koná vždy v den výročí plzeňských povstání.
Mezi laureáty Ceny 1. června jsou například bývalý prezident Václav Havel, francouzský politolog a historik Jacques Rupnik, spisovatel, publicista a politik Pavel Tigrid, komentátor, publicista a esejista Jefim Fištejn, signatářka Charty 77 Dana Němcová a další.
Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.
V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. V současnosti vede několik online magazínů.