Dávný myslitel, který popsal svět jako boj protikladných sil, inspiroval Darwina i marxisty

Šesté století před naším letopočtem bylo podivuhodným obdobím, kdy se v oblasti Malé Asie při pobřeží Egejského moře začalo šířit myšlení, které v podstatě zformovalo celý západní svět. Muži, kteří začali dumat nad řádem světa a přemýšlet o něm, položili základy vědě i celému myšlenkovému odkazu moderního světa. Tháles, Anaximandros, Démokritos nebo Pythagoras vystoupili z tmy mýtů a pověr a začali zkoumat prostor, ve kterém žijí, takový, jaký je. Vznikla tak řecká filozofie a mezi její rané významné představitele patří temný Hérakleitos z Efesu.

Vše se neustále mění a tak to má být

„Nevstoupíš dvakrát to téže řeky.” Citát, který zná snad každý, vyřkl kdysi dávno právě tento muž. Byl to samotář a části z jeho díla, které se dochovalo jen ve zlomcích, působí velmi sevřeným dojmem. Svět je podle něj nekonečným tokem věcí. Vše plyne a nic netrvá. Svět je neustále se měnící. Některé změny sice nejsou na první pohled vidět okamžitě, ale stále probíhají. Řeka není tatáž teď a za rok, ba ani za vteřinu. Je v ní jiná voda, její koryto se pomalu také mění a ani my nejsme stejní. Měníme se, stárneme a mění se i naše myšlení.

Hérakleitos ale takový princip nechápal jako chaos, ale naopak jako jednotu. Za neustále se měnící realitou viděl dokonalý řád. Hérakleitos tento světový zákon chápal jako nekonečný. Podle něj svět nikdy nevznikl, existuje od věčnosti a jeho hnacím motorem je neustálý boj protikladů vznikajících z jakéhosi praplamene. Ale i tento souboj protikladů je v jednotě. Můžeme pak vidět střídání dne a noci, ročních období, ale i pocitů jako je hlad nebo sytost. Zkrátka každá věc potřebuje ke svému bytí nějaký protiklad.

Nemoc činí zdraví příjemným

Proto Hérakleitos prohlašoval, že ti, co věří v neustálý mír, jsou naivní. Mír nemůže být bez svého protikladu, kterým je válka, a proto budou války mezi lidmi věčně. Zdá se, že se tento muž nemýlil. Stejně tak mluvil o nemoci a zdraví. Právě nemoc je tím, co činí zdraví příjemným. Podobně pak vysvětlil i existenci zla, bez kterého by dobro nikdo neocenil.

Hérakleitos
Hérakleitos na obraze Johanna Moreelse.
Inspirovali se jím marxisté i Darwin

Na první dojem možná archaické názory ovlivnily mnohem více, než by si Hérakleitos ve své době dovedl představit. Hérakleitův jednotný princip, který udržuje svět v chodu, doslova ignoroval řecký panteon bohů a vedl k jedinému. Souboj protikladů inspiroval v 18. století německého filozofa Hegela, později Nietscha a také Darwina. Všem se líbila myšlenka, že neustálý boj protikladů žene pokrok kupředu. Podobně ovlivnil i marxisty, kteří sice chápali rovněž protiklady jako hnací motor světa, ale souboj proletářů s kapitalisty, který hodlali ukončit revolucí, se nemohl podařit už z jednoho jediného důvodu. Jak totiž temný Hérakleitos řekl, boj protikladů nelze ukončit, a tak ani marxisté nemohli trvale uspět. Úlomky jeho myšlenek jsou předmětem bádání i současných filozofů a k Hérakleitovu věčnému souboji se ve svých myšlenkách obracejí i částicoví fyzici. Jméno slavného filozofa lze najít i ve vesmíru. Hérakleitos se jmenuje jeden z asteroidů ve Sluneční soustavě.

Říká se, že Hérakleitos odešel ve stáří do hor, kde žil jako poustevník a s lidmi se vůbec nestýkal. Živil se pouze rostlinami a o jeho smrti se nic neví.