Junkovi v roce 1928. Foto: Volné dílo

Eliška Junková odstartovala svoji úspěšnou kariéru v závodě Lochotín – Třemošná

Automobilová závodnice Eliška Junková byla bez nadsázky prvorepublikovou superstar, která se v popularitě vyrovnala nejslavnějším hercům a zpěvákům své doby. Nebylo divu, protože během své krátké pětileté kariéry dokázala uspět v odvětví, jež bylo vnímáno jako výhradně mužské, zatímco se svým vozem Bugatti drtila konkurenci. Svoji stopu zanechala i v závodě Lochotín – Třemošná.

První ročník závodu se konal v den atentátu na rakouského následníka trůnu

Motoristický závod Lochotín – Třemošná se honosil tím, že se jednalo o první podnik tohoto druhu v Plzni, který startoval mezi budovami dnešní lékařské fakulty již 28. června 1914. Znalci historie si jistě povšimli, že to bylo stejný den, kdy byl spáchán sarajevský atentát na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este.

Na trati dlouhé 6,1 kilometru zvítězil ve třídě do 4 l s vozem Praga Ing. Josef Žák v čase 7:06,3 min. Jistě netušil, že následující válečná vřava nechá na podobné podniky nadlouho zapomenout.

První výhra za volantem

K obnovení závodu Lochotín – Třemošná došlo z iniciativy členů místního automotoklubu až roku 1923. Mohl se pochlubit mezinárodní účastí a závodil na něm rovněž legendární Čeněk Junek se svojí manželkou Eliškou. Ta se roku 1924 právě na této trati poprvé posadila sama za volant závodního automobilu Bugatti T30 a obsadila čtvrté místo, když v kategorii cestovních automobilů dokonce vyhrála. Je možné konstatovat, že právě zde odstartovala svoji krátkou, ale veleúspěšnou kariéru. Jejím vrcholem bylo pravděpodobně páté místo v závodě Targo Florio na Sicílii roku 1928, který byl ve své době považován za nejtěžší na světě.

Kuriózní vítězství manželů Junkových

Závod Lochotín – Třemošná se již dalších ročníků nedočkal, což odborníci vysvětlují tím, že celý svět již v té době směřoval k závodům automobilů na okruzích, které mají tu výhodu, že se na nich vozy představí zvědavým divákům opakovaně.

Pamětníci si nicméně ještě léta připomínali příběh manželů Junkových z roku 1923, kdy ještě jela Eliška „pouze“ jako spolujezdkyně. Osmiválcový motor jejich Bugatti se totiž startoval klikou, při startování Čeňka kopl a klika ho praštila přímo do místa, jež si zranil ve válce. Během závodu měl proto pravou ruku přivázanou k tělu, řídil tou levou a Eliška řadila rychlosti. Navzdory tomu zvítězili s vozem Bugatti T30 Tank v kategorii závodních vozů do 2 l v čase 3:43,4 min.

Malou postavu Junková vynahrazovala velkým závodnickým srdcem

Úspěchy Elišky Junkové ve světě závodních automobilů byly o to cennější, že se dokázala prosadit navzdory svému handicapu, jímž byla malá výška. Měřila totiž pouhých 160 cm, takže si musela sedadlo vystýlat polštáři, aby dosáhla na pedály a současně viděla z vozu. Mnohem více detailů z její jedinečné závodní kariéry si je možné připomenout v autobiografické knize Má vzpomínka je Bugatti, která vyšla roku 1972.

Galerie:



Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 

Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz