Foto: Geyson Garcia / CC BY-SA

Fenomén voodoo. Vyznavači jeho původní podoby se obešli bez panenek i pití krve

Vyřkneme-li ono slovo, mnohým přeběhne hrůzou mráz po zádech. Podobně jako často proklínaný satanismus i voodoo prošlo řadou obměn. Jeho extrémní chápání je však spíše dílem tvůrců hororů, než odrazem reality. Propíchané panenky, zakrvácené oltáře a zlo, coby důsledek kletby, tak se voodoo většinově neprezentovalo. Přesto však čas mnohé pozměnil.

Vše začalo v Africe

Za vším nejspíš stojí pradávný původně západoafrický kult nazývaný „vodun“. Modlil se ke svému stvořiteli, který byl nazýván Nana Baluku. Věřící se skláněli před Sluncem a Měsícem, coby jeho vnuky, věřili také v duchy svých zemřelých, k nimž se prosebně obraceli. Mnozí afričtí domorodci se následně stali oběťmi otrokářství a byli odvlečeni do různých míst Ameriky. Své náboženství si vzali s sebou.

Došlo k běžnému jevu, náboženství těchto otroků se začalo mísit s místními kulty. Indiánské mýty, křesťanská víra a různé magické pověry postupně zrodily kult nový. Až od této chvíle tedy hovoříme o voodoo jako takovém. Věřilo v kontakt s dobrými duchy a krvavé oběti omezovalo většinou jen na domácí kur. Nepoužívalo zpropagované panenky a vystačilo si s improvizovanými oltáři z kamenů či hlíny, kde uctívalo křesťanské symboly i modly duchů.

Voodoo představuje regulérní náboženství. Dnes je nejvíce zastoupeno na Haity, kde jej vyznává až 70 % obyvatel. Své věřící má však i jinde ve světě, v současnosti čítá odhadem na 50 miliónů příznivců.

Díky voodoo ke svobodě

Na Haity je voodoo spojováno se svobodou, a to ne náhodou. Ostrov byl pod nadvládou Francie a kult byl značně potlačován. To se stalo rozbuškou konfliktu. Roku 1791 měli věřící údajně vykonat významný rituál, během něhož byl vyvolán mocný duch Ioa. Vítězství v nadcházejícím válečném konfliktu s Francií bývalo mnohdy připisováno právě voodoo magickým obřadům a silám, které se postavily na stranu obyvatel ostrova.

Kadeřnice v čele nové éry

Voodoo tedy dlouho nevykazovalo významné známky zlých sil a temné magie. Pak ale přišla Marie Catherine Laveau (1801 – 1881), původně kadeřnice, která v sobě objevila kněžské vlohy. Kázala výjimečnost své osoby, měla mít moc uhranout či léčit jen díky vlastní vůli a magickému umu.

V americkém státě Louisiana začala šířit nové ideje. Černé kočky, hadi nebo pití krve, začaly se objevovat panenky, jako zástupné symboly lidí. Voodoo díky ní potemnělo. Přesto však nebylo výslovně směřováno ke zlu, samy panenky měly zpočátku léčit a ony další novoty byly především zpestřením obřadů. Pohled na voodoo v očích široké veřejnosti byl ale tímto značně znegativizován.

Temný čaroděj v čele Haity

Pověst voodoo negativně ovlivnil i haitský prezident 20. století François Duvalier (1907 – 1971). Prohlašoval se za čaroděje, který své nepřátele smete skrze mocná zaklínadla. Voodoo veřejně uznával a propagoval, pomáhalo mu udržet nad věřícími pevnou ruku diktátu.

Pomoci mu mělo i při složitých otázkách vládnutí. Když potřeboval radu, měl si údajně sednout do vany s černým cylindrem na hlavě, kde četl ve vnitřnostech mrtvých koz.

Co když to bylo jinak?

Vražedná moc voodoo je nejspíš skutečně dílem hororových scénářů, smísených s účelnými fámami a pověrami. Přesto lze zmínit jeden druh rituálů běžně neprovozovaných. Petwo je druh obřadů, během kterých kněží v rudém oděvu obětují vepře ve prospěch temných sil.

Galerie:

Zdroje: National Geographic, Britannica


Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 

Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz